ženský předporodní kroužek

21. července 2013 v 21:59 |  Fotrův deník

Jedním z životních milníků každého muže je absolvování ženského předporodního kurzu. Již od útlého dětství jste na to připravováni, jste k tomu směřováni, štelování, ale když k tomu ve finále dojde, většina z vás se hroutí, začnete se potit, koláče v podpaždí se vám proleptají takřka skrz paži, sevře se vám žaludek, pokoušejí se o vás mrákoty a tak celkově nejste stoprocentní. I na mě došlo.

Z amerických filmových komedií s Drew Barrymore, víte, co takový předporodní kurz obnáší. Budete držet vaší partnerku kolem pasu, zatímco ona bude v pololeže zapřená o vás hlasitě funět, roztahovat nohy, kroutit pánví a umaštěná kyprá hypízačka v letech, která je moc hnusná, aby o ní někdo opřel kolo, nedej bože jí oplodnil, vám bude zcela pokrytecky radit, jak se máte u porodu chovat. Také vyfasujete panenku, která bude znázorňovat vaše dítě a vy panence po vzoru humorných amerických filmů, hybatelích vkusu a arbitrech humoru na celém světě, pokaždé utrhnete omylem jednu z končetin, pronesete vtipnou hlášku, ze které půjdou všichni kolem do kolen a v pozadí se ozve smích.

Tak nějak jsem si představoval předporodní kurz i já, avšak realita je jiná. Méně americká, méně situačně humorná s mizivým množstvím Drew Barrymore. Náš předporodní kurz byl dvoukolový. První kolo neslo název "porod" a druhé kolo "Laktační kurz". Laktační kurz sliboval podle názvu velký zážitek a hodně jsem si od něj sliboval, ale cesta do druhého kola vedla přes kolo první.

Ve stanovený čas jsme se dostavili na stanovené místo. U vstupu jsme obdrželi těhotenský balíček a mentolku. Sotva jsme se s Natašou rozkoukali, už nás hnali úzkou chodbičkou do společenské místnosti, respektive přednáškové haly. Zde jsme si vyzuli boty (po apelu některých účastnic a pána, který na štaflích spravoval v hale zářivky, jsem si boty opět nazul), vybrali jsme si skákací míče a spolu s ostatními zbouchnutými ženami a jejich vyplašenými partnery jsme udělali půlkruh a posedali si na skákací míče. Do čela půlkruhu záhy důležitě dorazila specialistka na porody a čtyři hodiny vyprávěla. Co říkala, to nevím, jelikož jsem po deseti minutách přestal vnímat. Patrně hovořila o svém dětství, jak se má a jaké má ráda filmy. Za ty prachy, co předporodní kurz stál, jsem očekával větší parádu. Čtyři nekonečné hodiny jsem si krátil pozorováním pána na štaflích, který opravoval zářivky. Jsem přesvědčen, že muž po čase zjistil, že ho pozoruju a začal se předvádět. Zářivky opravoval mnohem pohledněji a zručněji, dokonce na štaflích občas udělal salto.

V průběhu intenzivních čtyř hodin jsem ze skákacího míče párkrát spadnul (poprvé, že jsem usnul a posléze jsem padal z nudy) čímž jsem rozčísnul atmosféru a rozčeřil klidné vody předporodního kurzu. Tím jsem přispěl i já svou troškou do předporodního kurzu.
Paní, která čtyři hodiny vyprávěla, co měla k obědu a jakou barvu má její boa (tedy domnívám se, že o tom mluvila, jelikož jsem jí neposlouchal), náhle začala vyvolávat lidi z publika. To ve mně hrklo. Na to nejsem připraven a hlavně na tohle vůbec nejsem zvědavý. Měl jsem se k odchodu, když tu mě Nataša strhla za rukáv a usadila na skákací míč takovou razancí, že jsem byl odmrštěn směrem dovnitř půlkruhu, čímž jsem si zajistil vyvolání. Musel jsem se představit, říci pár vět o partnerce o těhotenství, no prostě otázky hodně na tělo a pak jsem si mohl jít zase sednout. Vypotil jsem několik nesrozumitelných vět a šel zpět na svůj míč.

Po pěti hodinách paní přednášející oznámila konec. Radostí jsem začal škytat, avšak nadšení bylo předčasné. Jako zkušená přednášející nechala prostor na otázky. To jsem věděl, že je zle, jelikož v každé skupině při jakékoliv příležitosti se najde minimálně jeden blbec, který nic nepochopí, není mu to vůbec blbý, že nic nepochopí a co je horší, není mu vůbec blbý, že v podstatě všem vydá na odiv to, že nic nepochopil. I zde se taková osoba našla, tedy následovala další shrnovací dvouhodinovka.

Jakmile první kolo předporodního kurzu skončilo, s nulovými informacemi jsme se vydali domů, kde jsme alespoň rozdělali náš těhotenský balíček, který jsme obdrželi v kurzu. Balíček měl být pro mě jakási cena útěchy. Rozbalil jsem tedy balíček a očekával velké věci. Balíček obsahoval letáky firem, které vyrábí dětské výrobky, fotografii cizího dítěte, jeden kondom s příchutí jablko a přání hodně štěstí u porodu. Balíček šel rovnou do koše. Za tři litry velká paráda. Teď už to zachrání jedině laktační kurz a to pouze v případě, že přednášející bude mít minimálně čtyřky prsa a já si jí budu moct podojit do kyblíku.

Za týden se konalo druhé kolo předporodního kroužku - laktační kurz. Přednášející byl plešatý muž, čímž u mě předporodní kurz skončil. Pán hovořil o kojení dobré tři hodiny. Hovořit tři hodiny o kojení, to je podle mě kumšt. Přednášející vyprávěl o kojení natolik emotivně (občas se během věty rozvzlykal nebo rovnou rozbrečel), že o tom, že odkojil své děti, nebylo pochyb. Podle vzrušení v jeho hlase jsem hádal, že se mu během přednášky začalo tvořit mléko a když si v polovině musel akutně odskočit, dal bych ruku do ohně za to, že si na hajzlíku odsál z každého struku minimálně půl litru.

V rámci předporodního kurzu jsme měli v ceně návštěvu porodnice, která je zadarmo.
Tolik k ženskému předporodnímu kroužku a následuje porod. Tak se hezky usaďte, uvolněte se, dejte si šálek výborného mateřídouškového thé a ibalgin, jelikož za chvíli začne jízda.
 

18 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Nejt Nejt | 22. července 2013 v 13:24 | Reagovat

Ani jsem nevěděla, kolik trablí se dá zažít s dítětem, které se ještě ani nenarodilo =D

2 mengano mengano | E-mail | Web | 3. srpna 2013 v 18:16 | Reagovat

Škoda, že pán nepředvedl příznaky laktační psychozy. Mohl ses pobavit ještě trochu víc:)

3 cicina cicina | E-mail | 23. srpna 2013 v 13:06 | Reagovat

Když sem rodila podruhé v roce 2000, tak mi taky nabízeli předporodní kurz tehdy za 1200,-. Manžel si myslel, že ho budu chtít, abychom si porodu společně více užili, ale já jsem řekla, že za těch 1200,- si raději koupím 10 flašek Bohemky až budu moct pít. Jako ve 40-ti nacvičovat funění s tatínkem,to po mně nikdo nemůže chtít, ani kdyby mi ty prachy poslal předem na účet. Manžel byl právem zklamaný. Moc se na to (opravdu) těšil.

4 Viktoria Viktoria | 25. října 2013 v 6:42 | Reagovat

Ja cakat dieta s muzom ktory chce dojit kozy druhej zenskej, tak ho kopnem - ale turbo - do riti. Paci sa mi tvoj humor, ale toto neee

5 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 28. listopadu 2013 v 1:51 | Reagovat

Tohle za mne ještě nebylo, takže pohoda

6 Eva Pospíšilová Eva Pospíšilová | 30. ledna 2014 v 10:10 | Reagovat

brečím  smíchy, něco tak vtipnýho jsem dlouho nečetla!

7 Hans von Kenik Hans von Kenik | 20. března 2014 v 15:49 | Reagovat

Já jsem na našich přeporodních kurzech ocenil frajera, kterej si celou dobu výkladu o porodních dobách a druzích porodu nepokrytě řešil statusy na FB. Celý mu to bylo glancprdel, jeho partnerka k němu vysílala omluvný pohledy a nakonec prohlásil, že u porodu být nechce, pže co by tam dělal načež usnul. Měl to v paži a nestyděl se za to.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama