Čeněk in da haus

22. srpna 2013 v 23:01 |  Fotrův deník

A přišel ten velký den. Ten den, kdy si odvezu Čeňka s Natašou domů. Byt jsem připravil na ten velký okamžik dostatečně, až bych se nebál tvrdit, nadstandardně. Umyl jsem nádobí (to příliš špinavé jsem vyhodil, jelikož nešlo umýt běžnou houbičkou a na drátěnku tady není nikdo zvědavý), ustlal postel a tím to hasne. Půl dne jsem temperami psal barevný nápis na velkou čtvrtku "Vítej doma, chlapče". Během výroby jsem umatlal podlahu zelenou barvou a kousek žluté jsem si omylem vetřel do oka. No, pálilo to strašně. S velkou slávou jsem se posléze jal mocný transparent přitlouct na zeď. Tehdy se při zatloukání odloupl asi metr čtvereční omítky ze zdi, což nebyl úspěch. Nakonec jsem beztak mocný transparent vyhodil, jelikož jsem objevil, že ve slově "Vítej" jsem napsal ypsilon a na gramatické úpravy již nebyl čas a ani dostatek barvy, protože její zbytek byl rozptýlen všude kolem na nábytku.

Cestou do porodnice jsem na benzince koupil zvadlou růži Nataše a nabyl jsem dojmu, že jako otec budu příkladný. Zvadlou růži mě v porodnici přinutili vyhodit, jelikož se tam květiny donášet nesmí z důvodu zavlečení nějaké zákeřné choroby, která se přenáší z rostliny na člověka (podle vzhledu má povadlá růže přenášela minimálně rakovinu), tedy jsem za rodinou dorazil sice s holýma rukama, zato však s dobrými úmysly. Nataša už byla sbalená a Čeněk jakbysmet. Usadil jsem syna do autosedačky a mohlo se jet. Čeněk se v autosedačce hned z první poblil, tedy laťka byla nastavena a karty rozdány.

Na Nataše byly patrné známky únavy, vyčerpání a přicházející laktační psychózy, tedy jsem veškerá zavazadla včetně dítěte raději do auta nasoukal já. Cesta domů byla dlouhá a tak nějak málo slavnostní.. Nataša napůl ještě v rauši z narkózy a napůl již z propukající laktační psychózy mlátila hlavou o palubní desku, Čeněk vzadu v autosedačce střídavě blil a řval a já jsem úplně vynervovaný, abychom neměli nějakou autonehodu, úzkostlivě pozoroval dění kolem silnice a za každým řidičem nebo chodcem viděl šílence, který nemá co ztratit, je pod vlivem narkotik a nemá na práci nic jiného, než nás ohrozit na životě tím, že do nás narazí, a nebo po nás začne střílet. Nakonec jsme dorazili domů živi a zdrávi.

Bylo to, jak když do bytu vtrhne velká voda. Tempo domácnosti se naprosto změnilo. Jakmile jsme dorazili domů, začal kolotoč. Nataša se zhroutila do postele a začla brečet. Já jsem zmateně pobíhal kolem dítěte a snažil se ho utišit. Střídavě jsem ho choval, hrkal před ním chrastítkem a studoval v příručkách, jak se mám zachovat. Čeněk po pár hodinách únavou usnul. Díky bohu. Nataša se vzchopila a odešla brečet na záchod. Odnesl jsem Čeňka slavnostně do postýlky, vybalil věci z porodnice a přemýšlel, že to tady zabalím a začnu nový život někde jinde na lepším místě. Z mých slastných představ o úniku mě po několika minutách vyrušil dětský pláč. Čeněk usoudil, že spánku bylo dost a je potřeba fotra trochu popohnat, aby si moc nevyskakoval. Naštěstí konečně u Nataši propuknul mateřský pud a šla Čeňka Nakojit. Očividně měl velký hlad, jelikož Natašu takřka vysál a blaženě usnul. Jaká to krása. Spokojené a hlavně spící dítě se dostalo nyní do top pěti mých nejoblíbenějších věcí.

Malé mimino se musí každé tři hodiny krmit. To je fakt, přes který vlak nejede. Tedy i když spí, musí se vzbudit. To je fajn. Takže když po dvou hodinách a padesáti minutách neustálého řevu konečně usne, musíte ho za deset minut vzbudit, aby se napapal a mohl pokračovat ve řvaní. Největší pecka to je v noci. První noc kolem desáté upadáme s Natašou do komatu a o půl jedenácté se synáček probouzí a roztomilým řevem diktuje tempo domácnosti. Zde se projeví výhoda garsonky, jelikož jsme všichni v jedné místnosti a tedy všichni svorně nespíme, což tmelí rodinu. Máme s Natašou konečně společný koníček. Nespíme. Je to milé hobby.

Pro ilustraci dokládám časový harmonogram první noci:
22:00 Čeněk spí. Bytem se rozprostřel klid a štěstí
22:30 Čeněk je vzhůru. Řve. Bytem se rozprostřel neklid a ponurá nálada. Čeněk dostává chálku z pravého prsu.
22:40 Čeněk vyzunknul celý prs a žádá si druhý prs.
22:50 Čeněk vysál i druhý prs. Žádá třetí prs, jinak vyhrožuje řevem.
22:50 Požadavkům Čeňka jsme nedostáli, neboť můj prs je zcela bez mlíka a Nataša třetím nedisponuje, proto proměňuje svou výhružku a začíná řvát.
23:30 Pořád řve.
24:00 Čeněk se posral, leč nepřestává řvát
00:30 Čeněk je přebalen a usnul. Velká sláva. Jdeme s Natašou spát.
01:20 Čeněk je vzhůru a řve. Nataša připravuje prsa. Já masíruju svou bradavku, abych stimuloval prsní žlázy, aby začaly produkovat mléko, kdyby Čeňkovi opět dvě prsa nestačila.
01:30 Mám bradavku rozedřenou do krve, leč mléko se mi nespustilo. Vypadá to ale, že tentokrát Čeňkovi mléko od Nataši bude stačit.
01:40 Mléko mu nestačilo, takže řve.
02:00 Usnul!!!!! Jdeme s Natašou spát.
03:00 Čeněk se vzbudil, řve, ale nechce sát. Nemá hlad. Řve jen pro zábavu. Je to zlatíčko.
03:30 Čeněk z nějakého důvodu řve ještě víc, ač se to zdálo nemožné. Dostává levý prs a je chvíli pokoj. Sice nespí, ale už neřve. Dávám Čeňka do postýlky. Začíná řvát.
03:40 Nataša to nezvládla a pobíhá po pokoji s hrncem na hlavě s tím, že je zvon.
04:00 Čeněk usnul, ale ztrácíme Natašu, která je stále zvonem.
05:30 Dítě je vzhůru a řve. Už jsem taky zvon.
06:00 Čeněk usnul sám. Dáváme hrnce zpět do kredence a jdeme spát.
07:00 Je čas vstávat. Čeněk už má hlad a beztak jsme spali až až.
Tolik tedy k první noci, která byla báječná a je dobře, že nás podobné noci čekají i do budoucna.

Druhý den doma nás měli navštívit moji rodiče. Už návštěva porodnice dala tušit, že do toho půjdou po hlavě naplno. Už kolem deváté vidím z okna, jak naši přijíždějí. Otec strhne smykem auto na parkoviště a ještě skoro za jízdy vybíhá z auta se zapnutou kamerou do domu, aby něco nepropásnul. Za ním vybíhá moje máma s taškami plnými dětského oblečení a v podpaždí s několika baleními plen. Čeněk spal, když se rozrážejí dveře a děda dokumentarista vbíhá do bytu a natáčí. Moje máma zatím kupí do skříně plenami a oblečky. Zatímco dostáváme od mámy pokyny, co všechno nám přinesla a kam přesně nám to do bytu umístila, můj otec šteluje stativ a montuje nad postýlku online kameru. Dokonce se vytasil s prvním videem z porodnice, které už stihnul sestříhat, nadabovat a otitulkovat. Ihned nám video pouští a natáčí nás, jak se na video díváme.

Je potřeba říci, že od teď se u nás dveře netrhnou. Mí rodiče jsou u nás každý den a podávají si dveře s Natašinimi rodiči. Natašin otec natáčí taktéž domácí video a má máma si u nás postupně vybaluje karimatku, kartáček na zuby a tak nějak se zdá, že se chystá k nám nastěhovat.
 

24 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 mengano mengano | E-mail | Web | 23. srpna 2013 v 6:54 | Reagovat

Možná byste s Natašou mohli využit situaci, kdy je byt přeplněn rodiči, a tiše zmizet. Nikdo by si toho nemusel všimnout a vy se vrátíte, až Čeněk krapet povyroste a přestane řvát. Tedy tak za rok, za dva:)

2 fotruv-denik fotruv-denik | E-mail | Web | 23. srpna 2013 v 9:17 | Reagovat

Proběl návrh, že bychom ho z fleku šoupli na vojenskou školu a byl by pokoj. Akorát v osmnácti by se vrátil navazbenej mariňák a rozbil by nám huby.

3 hujer hujer | 23. srpna 2013 v 11:02 | Reagovat

luxusni poctenicko

4 Lola Lola | 23. srpna 2013 v 11:07 | Reagovat

Do dnešního dne jsem tak nějak automaticky počítala s tím, že někdy v budoucnu budu mít děti. Dnes jsem si přečetla tento blog a myslím, že už žádné děti nechci :D

5 Sarah Sarah | 23. srpna 2013 v 11:57 | Reagovat

Měl jste si pořídit dítko daleko dříve! Po přečtení tohoto blogu by mě přešly představy, že budu mít dítko jak z reklamy na toaleťák a čekala bych daleko realističtější vhled do života rodiče :D

6 citacita citacita | E-mail | 23. srpna 2013 v 12:17 | Reagovat

Supr - smála jsem se jak utržená od plotny. Máte plus a supr humor. Zavzpomínala jsem na dobu před 26 lety, kdy jsem si podobného Čeňka přinesla z porodnice. Kindoš má dnes už 100 kg a 1,85m a hraje si na důležitého kravaťáka v zahraniční firmě. Těším se na dalšího sviště, ale už jen jako jeho fosil. Čus

7 Martin Pěnička Martin Pěnička | E-mail | Web | 23. srpna 2013 v 13:07 | Reagovat

Dobrý a čtivý článek, který by neměl čtenářům uniknout. :)

8 Jose Jose | 23. srpna 2013 v 14:46 | Reagovat

Trochu mi to připomíná naši první noc s dcerama (ano máme dvojčata), teda až na ty zvony. Zato stereo :))

9 Katka Katka | E-mail | Web | 25. srpna 2013 v 18:35 | Reagovat

Naprosto skvělé! :D
Teď jsem všechny články přečetla na posezení. Dokonce i můj muž četl přes rameno. :)
Dokonale mě utvrzujete v tom, že pořídit si psa je daleko lepší nápad. :D

10 bromak bromak | 25. srpna 2013 v 18:43 | Reagovat

Ale no tak, neděste nám tu dnešní mladou generaci, co by raději pejsky než děti :-) Některá mimča řvou míň, některá víc, některá dřív a některá později, ale svoje dny mají všechna. Jakmile si na to zvyknete (člověk si zvykne i na šibenici, jak se říká), zamilujete si ten svůj dáreček a uvidíte, jak vás po pár letech zaskočí, že mládě vyletí z hnízda... A uteče to jako voda...

11 Milan Milan | E-mail | 26. srpna 2013 v 8:48 | Reagovat

Supr, tím psaním by ses měl živit. Jinak, přesně takhle to probíhalo u nás. I když je to už třicetsedm let,rád jsem si na to vzpomněl. Teď už s úsměvem.

12 PP PP | 26. srpna 2013 v 20:55 | Reagovat

Ale co, chvílemi jsem ztrácel nervy i já, ale vlastně to vůbec nebylo tak hrozný k němu vstávat, přebalovat, po krmení nosit ho, zpívat a uspávat. Tedy pokud druhý den člověk nemusel vyrážet ráno do rachoty ;) Když jsem nervy ztrácel, opakoval jsem si, že mi to ten zmetek nedělá schválně, protože tak chytrej zatím není.

Děti jsou šílenej výdaj, finanční i časovej. A v penzi se budeme smutně dívat na své vrstevníky, kteří si místo pořizování dětí šetřili stranou a teď jsou navíc stejně jako my živeny těmi našimi. Ale stejně to za to stojí.

Lituji spíše lidí, co si pořídí psa nebo něco takového. V zásadě stejná péče jen méně intenzivní a emočně béčkovej nebo spíše déčkovej prožitek.

13 Sváťa Sváťa | E-mail | Web | 26. srpna 2013 v 22:00 | Reagovat

Málem jsem se smíchy počůrala:o))) a chvílema se bála, že porodím předčasně:o))). Báječnej článek!!!

14 Sváťa Sváťa | Web | 26. srpna 2013 v 22:05 | Reagovat

To je dost odvážné někoho litovat pro jeho rozhodnutí. To dělají jenom hloupí lidé...

15 fotruv-denik fotruv-denik | E-mail | Web | 26. srpna 2013 v 22:15 | Reagovat

Sdržte se nějakých hlubokých myšlenek. Pouze chvalte článek, popřípadě blog. Nic jinýho se od vás nečeká

16 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 27. srpna 2013 v 13:31 | Reagovat

[15]:Docela jste mne překvapil. Podle komentáře jinde jsem očekávala člověka mrzutého, nadávajícího.Škoda, že jste se tam tak projevoval. Po přečtení vašeho blogu se mi zdá, že to napsal jiný člověk.
Máme tři syny a jak tak pozoruji, byla to zlatíčka. Zvláště ten třetí, kterému je už 33 let. Hrozně často bumbal, já jsem to brala tak, že mu prostě dávám, kdy má hlad a ne za nějakou hodinu určenou v porodnici- tak nás to původně učili. Do půl roku jsem ho kojila, v počátku po dvou hodinách. Doporučuji neodstříkávat,  to mlezivo je pro dítě také potřebné (dle nejnovějších výzkumů), kojit z obou prsou, nestřídat. Syn ani nestačil řvát, jen zamlaskal a já jsem ho hned brala a dala mu pít. Později už spal déle. Po půl roce jsem ho začala přikrmovat, ale nikdy z láhve,do půl roku nepil ani čajíček, jen ode mne. Každé dítě to má ale jinak a bude dobře, když si na to přijdete sami. Rodičům jemně naznačte, že jsou sice vítaní, ale ne každý den. Matka i dítě potřebují být spolu, mít klid. Zkazíte si ho velkou pozorností. Gratuluji k pěknému popisu, vtipně s humorem, poněkud šibeničním, popsány zážitky s milovaným dítětem.

17 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 27. srpna 2013 v 15:28 | Reagovat

[15]: Ale, no tak. Vám stačí jen to chválení, nic jiného neberete? Tak pardon, už mlčím. za a) výborný (článrk)
za b)  pěkný (blog):-)

18 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 27. srpna 2013 v 15:28 | Reagovat

článek- pardon

19 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 28. srpna 2013 v 1:06 | Reagovat

Tak, vše jsem dočetla a patřičně to rozkecám, stojí to za čtení- všechno. Takže se těším,jak se bude Čeněk činit a zpestřovat váš život.

20 Kitty Kitty | E-mail | Web | 28. srpna 2013 v 23:07 | Reagovat

[19]: A jelikož mi to Růženka dnes čerstvě práskla, dočetla jsem to až sem. Je hluboká předpůlnoc a budu muset do betle. Jen - jestli se mi budou zdát sny o kojení, budu nakrknutá. Ráda spím a tady se píše o řvaní a pití; ani jedno příliš v noci nemusím. Ale napsaný nááádherně...

21 Kytiii Kytiii | E-mail | 29. srpna 2013 v 12:57 | Reagovat

Moje první noc po návratu z porodnice byla podobná... následující jsem postupně zlepšovala... dítě jsem nechávala spát u sebe v posteli tím způsobem, že jsem prsa měla venku a při dětském probuzení, jsem se jen přetočila na druhou stranu a nabídla druhý prs - jako samoobsluhu - a já spala nerušeně s prsem v dětské puse dál :D a fungovalo to... po nějaké době se budil čím dál méně a na 2 měsících maximálně 2x za noc... držím palce, ať se vyspíte stejně dobře :D

22 Lucka Lucka | E-mail | 29. srpna 2013 v 14:52 | Reagovat

Vy mě děsíte! Chceme si pořídit mimino ale takovou noc nemám šanci přežít víc než třikrát! :-) Deník super! Moc mě pobavil! (mám podobný o psu :-)) Gratuluji k miminku a přeju všem hodně sil!

23 Krutomýval Krutomýval | Web | 29. srpna 2013 v 21:44 | Reagovat

"Ihned nám video pouští a natáčí nás, jak se na video díváme."

hodne povedene. zasmal sem se. diky.

24 Mim Mim | 30. srpna 2013 v 7:32 | Reagovat

:-D krasne popsane rodicovske radosti

btw: kojeni po 3 hodinach u novorozence (nebo dokonce snad buzeni na jidlo) vymyslel nejaky velky vtipalek a sadisticke sestry v porodnicich tuhle zvracenou "poucku" siri dal. Materske mleko neni sunar. Zapomente na ni, kojte si jak se Cenkovi zamane, klidne po dvaceti minutach a vsech trem se vam ulevi.

25 mirka mirka | 6. září 2013 v 14:52 | Reagovat

fuj. takhle bych se mohla vyjadřovat leda o posraným  a poblitým bezdomovci a ne o vlastním dítěti, proboha.

26 fotruv-denik fotruv-denik | Web | 6. září 2013 v 15:24 | Reagovat

[25]: Máte pravdu Mirko. Neprodleně sjednám nápravu a budu psát o dítěti, které je pokakuškané a pozvraceňoučké. Taktéž to tu hodím do růžova, potapetuju to tu jednorožci a na zadek si nechám vytetovat hello kitty

27 Lenka II. Lenka II. | 6. září 2013 v 17:41 | Reagovat

:))) fakt jsem se nasmála - harmonogram mě dostal :)))

28 valifashion valifashion | Web | 7. září 2013 v 21:04 | Reagovat

Moc pěkné a fakt zajímavé maš dokonce moc pěkný,
mrkni se i na můj http://valifashion.blog.cz/
nebudeš litovat dík :)

29 Tereza Tereza | 10. září 2013 v 18:24 | Reagovat

Domi, luxusni cteni, bude to bestseller az to vydas!! Talent tam byl uz na ZS, to si pamatuju:) Genialne vtine!!! Jen tak dal!

30 ajka ajka | 11. září 2013 v 20:53 | Reagovat

uz dlouho jsem se tak nenasmala :D mame doma pulrocni dceru, takze mi to pripomnelo jak jsme domu prijeli my :D

31 zadny zadny | 17. září 2013 v 16:56 | Reagovat

aaa, prvorodice, dulezity poznatek pri odnosu ditete z porodnice, a vlastne uz tam, je ignorovat vsechny rady, co vam v porodnici davaji, zejmena jedna-li se o rady kozich fundamentalistek.... tj. kojit podle potreby ditete, a ne podle casomiry... a podobne, zahodit vsechny prirucky, brozurky a jine moudre pomucky a ridit se vlastnim instinktem.... a hodit se do klidu :) nervozni rodic, nervozni dite :)

32 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 28. listopadu 2013 v 1:32 | Reagovat

Od prvního dne doma je Čeněk ve svém živlu:-)

33 Petra Petra | E-mail | 4. prosince 2013 v 1:16 | Reagovat

03:40 Nataša to nezvládla a pobíhá po pokoji s hrncem na hlavě s tím, že je zvon. --- To je dokonaly! :)

34 Kateřina Kateřina | 27. ledna 2014 v 2:03 | Reagovat

Tak takhle to dopadá, když namátkou cca ve 23 hod. narazíte na odkaz... ejhle 2 hod.! jedno díte min. 2x vzbuzené neutichajícím smíchem, druhé divící se, do čeho se to narodí:-) Bezva blog, ale pokračování už opravdu zítra, ještě jdu poděkovat jedné mamině z fóra za dobrou noc

35 Cosmoska Cosmoska | 28. ledna 2014 v 14:19 | Reagovat

Smichy placu a vidim vas oba behat po byte s hrncem na hlave a la ja jsem zvon :D Na zaklade nejnovejsiho prispevku, ktery me sem zavedl, ctu blog od zacatku a jen se smeju :) (aneb at zije uceni se na zkousku :D )

36 Honza Honza | E-mail | 18. února 2014 v 22:26 | Reagovat

Pokuď Nataša byla zvonem kvůli hrnci na hlavě a ne proto že se snažila odsát odtok v umyvadle, tak je to ještě v pohodě. My jsme první noc neměli monitor dechu, takže jsme masochysticky Jančiho každou minutu a půl budili, jsetli ješte stále dýchá. On na to kašlal a mi jsme zakempovali žisle před postílku.

37 Daniela Daniela | E-mail | Web | 26. června 2014 v 11:11 | Reagovat

Jo, Vali, to jsi na to přesně kápla, Tvé jsou stránky pro autora tohoto super blogu šité na míru :-D Věřím, ba nepochybuji o tom, že "moderní Čeňkův fotr" už nemůže dospat, jak se těší na články o tom, jak si ráda lakuješ nehty :-D :-D :-D

Citace:
1. ahoj holky už brzy si založim kanál na youtube a tam budou vidéjka tak se těšte a na mail mi napište o čem byste chtěli videjka :-) vali

2.další perla:
Čemu dáváš přednost
Kávě nebo Horké čokoládě
Já osobně dávám přednost Horké čokoládě
je taková sladká
pár krát už jsem pila bílou čokoládu a je fakt výborná moc doporučuji určitě zkuste

3. Tak jako obvikle dám pár typů učesů a cool designgů na nehty
Ready? Let´s go

Vali, to fakt ne ;-) Ale nic ve zlém, přeji vše dobré!

[28]:

38 Šárka Šárka | Web | 13. ledna 2015 v 20:11 | Reagovat

Bylo mi připomenuto, proč už nechci další dítě, děkuji :D

39 Sandra Sandra | 15. ledna 2015 v 16:44 | Reagovat

[12]: PP
Na to se muzete divat i z druhe strany. Lide bez deti pracuji bez toho, aby byli leta na materske dovolene, nemaji zadne pridavky na deti a plati mnohem vetsi dane, takze nechapu, proc mate problem s tim, ze vase deti budou delat na duchody.
Nekteri lide deti mit nemohli a pokud se na ne divate takto, je mi vas lito - a ne lidi, co si poridi psa - jak jste to popsal.

40 Sandra Sandra | 15. ledna 2015 v 16:45 | Reagovat

[26]:
Super prispevek!
Moc vam gratuluju a dekuji za prijemne cteni. Hodne stesti a hlavne pevne nervy do budoucna.

41 Verča Verča | 18. ledna 2015 v 11:58 | Reagovat

Úplně mi tečou slzy smíchy:-)

42 Lucie Lucie | 30. dubna 2015 v 10:02 | Reagovat

Takový záchvat smíchu jsem dlouho neměla. ;-)
Časový harmonogram- The best!

43 Bara Bara | 21. listopadu 2015 v 11:05 | Reagovat

Brecim smichy, vase clanky jsou genialni ;)

44 dokin dokin | E-mail | 12. ledna 2016 v 9:35 | Reagovat

[25]:V životě jsem toho přečetl už hodně, ale tak vtipné a úžasné čtení se vidí jen málokdy. Řežu se smíchy, je to velká legrace a je jen málo autorů, kteří si umí s takovbou nadsázku dělat srandu z blízkých a ze sebe. Klobouk dolů, chlape, jen tak dál, moc ti fandím.
A na případné zapšklé rekace nereaguj - jsou k smíchu :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama