Rečeněkalizace bytu

17. listopadu 2013 v 16:25 |  Fotrův deník

Bydlení ve třech lidech v garsonce s tím, že obýváme pouze jeden pokoj, jelikož zbylé pokoje jsou koupelna a kuchyň, tříbí charakter a odděluje zrno od plév. Jak čas postupuje, náš malý byt se plní převážně Čeňkovými záležitostmi. Čeněk je v podstatě takový malý materiálně založený hrabivý mužík, který kupí věci, které nepoužívá, ale je důležité, abych jich měl hodně. Převážně se jedná o hračky, různá hejblátka, rozcupované papíry a polonatrávené igelitové tašky, které v nestřežené chvíli polyká a následně za velkého povyku si je od nás nechává vytahovat z krku.

Kamkoliv šlápnu, všude něco píská, hraje, a nebo tam je nablito. Míra mé trpělivosti přetekla jedné noci, kdy jsem rozespalý vstal na záchod a při průchodu bytem jsem nejprve šlápl na dvě hrající hračky, které začaly hrát, a rozšlápl jsem pohozenou lahvičku s čajem, který Čeněk nepije, nesnáší ho, ale Nataša navzdory tomu každý den navaří čaje plnou bandasku. (Má teorii. Podle ní, když budeme Čeňkovi i přes jeho odpor nutit čaj dostatečně dlouho, vytvoří si po čase k němu pozitivní přístup). Po rozezvučení celé podlahy a přilehlých stěn, jsem jako třešničku na dortu zakopl o nafukovací hrací válec s krtečkem, se kterým si Čeněk nehraje a kterého se bojí ,a spadl ohryzkem (coby macho muž na mateřské dovolené mám olbřímý ohryzek) na roh skříně. Nejenom, že jsem to tím pádem na záchod už nestihl, ale taktéž jsem za disco zvuku a světelné show vycházející z celé podlahy vzbudil Čeňka. Tím pro nás samozřejmě o půl třetí ráno noc skončila a začal hezký nový den.

Existují tedy pouze dvě možnosti. Buď předělám byt, a nebo půjde Čeněk z domu. Druhá varianta mi přišla schůdnější. Zabalil jsem Čeňkovi do jeho kufříku pana Pandu, pár plen a hezký overálek s tím, že ze skříně vytáhnu nějakou hezkou krabici, ve které Čeňka odnesu k nějakým hodným lidem. Oblékl jsem mu sváteční bodýčko (sváteční bodýčko znamená, že je poblité jenom trochu) a to bylo vše, na co jsem se zmohl, jelikož Nataša mi odnést Čeňka zakázala. Musel jsem se tedy vrhnout na předělání bytu.

Akce "předělání bytu" nevěstila nic dobrého, protože už pouhou instalaci dětské postýlky jsem přežil s odřenýma ušima. Sice nejsem manuálně nejzručnější, ale co postrádám na zručnosti, technice a efektivitě, doháním snahou a nadšením. Navíc tentokrát mám malého pomocníka, který zastane s přehledem pomocné práce i odbornou asistenci, popřípadě rovnou poradenství.
Nejprve jsem se vrhnul na zhotovení hracího koutku, kde by Čeněk trávil svůj veškerý čas. Bylo potřeba proto hrací koutek obehnat oplocením pod proudem, popřípadě rovnou zdí. Vytáhl jsem ze skříně svůj kufřík na nářadí (bez nářadí) a šel k sousedům pro kladívko, šroubovák a pár hřebíků. Když už jsem byl u sousedů, tak jsem se zeptal, zda nemají rovnou i nějaká dřevěná prkénka, popřípadě již zhotovený dětský koutek, který by mohli postrádat. Obešel jsem všechny byty v domě a můj úspěch byl kolosální. Sehnal jsem šest prkének, kladívko, šroubovák, hřebíky, motorovou pilu, vodováhu a míchačku na maltu. Vše bylo nachystáno, tedy mohli jsme se na to vrhnout.

Samotný začátek měl zpoždění, jelikož se můj malý asistent posral a musel jsem ho přebalit. I tak jsme ale začali celkem v dobrý čas. Čeněk vyfasoval plastové hrací kladívko a měl za úkol nepolykat hřebíky a na práce pouze dohlížet. Byla to stavbařská a architektonická první liga. Do rohu jsem šoupnul na zem barevné pěnové puzzle a tyto jsem obehnal konstrukcí z prkének. Byl jsem na sebe velmi hrdý. I Čeňka to bavilo. Když jsem si zatloukl hřebík pod nehet a s křikem pobíhal po místnosti, Čeněk se upřímně smál a tleskal ručičkama. Jakmile byly práce na stavbě dokončeny, proběhlo zkušební vyzkoušení užitkovosti dětského koutku. Posadil jsem Čeňka doprostřed a očekával bujaré hraní a dětský smích radosti. Čeněk se chvíli rozhlížel, načež podlezl konstrukci a z hracího koutku vylezl do volného prostoru, kde se jal činit neplechu a zlé skutky. Bylo to velké zklamání. Patrně šest prkének nebylo dostatečných. Jistě, dalo se předpokládat, že šest prkének, z nichž čtyři jsou nosné a samotnou stěnu tvoří pouze dvě prkénka na dvou stranách (stěny jsem k sobě pro nedostatek prkének přivázal špagátem) lítého Čeňka patrně na místě neudrží, ale při troše dobré vůle to vyjít mohlo.

Přitlouci k sobě šest prkének mi zabralo půl dne a sotva jsem se rozehřál, přišla Nataša z práce a nepřišla s holýma rukama. Věda toho, že jsem ve stavbařském rauši a extázi, dotáhla Pedagogiku Montessori. Nevíte, co to je Pedagogika Montessori? Já také ne. Ani Nataša to neví a jistě to neví ani pan Montessori. V podstatě to je jakási hrací stěna, která děti nejen zabaví, ale taktéž je učí. Tak jsem to alespoň pochopil z názvu a obrázků.

Utáhl jsem si opasek a pustil se do toho. Bohužel jsem přišel o mého malého pomocníka, jelikož se šel koupat, ale dám to i bez něj. Pedagogika Montessori je pěknej voser, jelikož je to v podstatě jenom myšlenka, filosofie, kterou musíte přetavit v praktickou materiální edukativní věc. Je to technicky a psychicky náročné s velkým důrazem na představivost, tvorbu a zručnost. To je vyloženě voda na můj mlýn. Během přetavovaní myšlenky a filosofie na něco edukativního se velmi tiše v rohu rozpadla ohrádka kolem hracího koutku, tichý svědek mého fušerství, kterou jsem půl dne stloukal do kupy. S tímto cejchem jsem se musel vrhnout na přetavování. Pedagogika Montessori chyby neodpouští a je třeba vše vyladit do detailů.

Zhruba po týdnu intenzivní práce byla edukativní Pedagogika Montessori hotova. Byla to hrací stěna, která Čeňka naučí spoustu věcí (například, až si rozřízne ruku o jeden z všudypřítomných čouhajících hřebíků, naučí se, že Pedagogika Montessori je na hovno). Já jsem si například hodně sliboval od důmyslné hry na barevné kuličky. V hrací stěně edukativní Pedagogiky Montessori jsou totiž dvě nádoby. V jedné jsou červené kuličky a ve druhé jsou modré. Před započetím edukativní hry, po které se z Čeňka stane právník nebo chirurg, tyto kuličky namíchám a dítě má za úkol kuličku po kuličce přendat zpět tak, aby v každé nádobě byly kuličky stejné barvy. Náš malý právník - chirurg se na to vrhnul velmi zhurta a začal kuličky polykat. Ve finále celou nádobu převrhnul, vysypal a rozbil (nádoba byla edukativně keramická). Zatímco Nataša lovila z Čeňka edukativní kuličky Montessori, já jsem Pedagogiku Montessori rozebral (respektive jsem se o to opřel a ono se to rozpadlo) a šel ven vyhodit.

Po veškerých útrapách a dílčích neúspěších na poli reformy bytu jsem rezignoval. Nakonec jsem narval na noc hračky do jednoho pytle a dávkoval je Čeňkovi po jedné. Kupodivu tento jednoduchý krok celý problém vyřešil. Ne však úplně zcela, jelikož dodnes občas v noci uklouznu na zapomenuté edukativní kuličce Pedagogiky Montessori, které Čeněk rozsypal po bytě a není možné je všechny znovu najít.
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 fotruv-denik fotruv-denik | 17. listopadu 2013 v 16:27 | Reagovat

Přidejte se na fejsbůku do skupiny fotrův deník a zúčastněte se losování o dítě: https://www.facebook.com/pages/Den%C3%AD%C4%8Dek-modern%C3%ADho-fotra/567935003271899

2 Ludmila Ludmila | E-mail | 17. listopadu 2013 v 18:32 | Reagovat

Já Vás prostě žeru. :-)))

3 Gabriela Gabriela | 17. listopadu 2013 v 19:08 | Reagovat

Vy mě jednou zabijete....:D

4 Terka Terka | 17. listopadu 2013 v 19:51 | Reagovat

Skvělé jako vždy, mám jen jedinou připomínku a to, že M. Montessori není pan, ale paní ;)
Tleskám, fotře, a ať Tě Čenda v noci nepoblije :D

5 Elchar Elchar | E-mail | 18. listopadu 2013 v 20:03 | Reagovat

Tak se přiznejte, kdo kromě mě si ještě hned Pedagogiku Montessori vygooglil? :) každopěádně opravdu skvělej článek, díky :)

6 Krtek Krtek | 20. listopadu 2013 v 13:14 | Reagovat

[4]: Však právě proto o tom pan Montessori nic neví :)

7 makak 60 makak 60 | E-mail | 28. listopadu 2013 v 17:53 | Reagovat

Jako tradičně jsem nejméně 2x vyprsk smíchy. Piš hochu, piš...

8 Wil Wil | 2. února 2014 v 11:58 | Reagovat

Hlavně mi tu naskakuje kontextová reklama, pod článkem. To byste neuhodli, taky mě to rozseklo. "www.montessorihracky.cz" :-D

9 Wanda Wanda | E-mail | 10. listopadu 2014 v 21:26 | Reagovat

Tak a i tohohle sem se málem počurala smíchy... skvělé

10 Leny Leny | E-mail | 25. dubna 2016 v 11:49 | Reagovat

Montessori pedagogika je ucelený a velmi propracovaný systém doktorky Montessori. Opravdu by mne zajímalo, co máte tou "pedagogikou Montessori" na mysli, protože celý systém je kromě připraveného prostředí pro dítě bezpečného (ano, dítě by nemohlo jíst běžně igelitové tašky)založen také na specifických pomůckách. Takovou, jakou popisujete, neznám. Z toho plyne, že to mohla být hračka (nikoli montessori, ale didaktická, možná montessori inspirovaná). Určitě ale ne PEDAGOGIKA. http://www.montessori-brno.cz/montessori-metoda/zakladni-principy.html

Pokud autor o něčem píše, mohl by si o tom něco také přečíst...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama