Čeněk vs. Mikuláš

8. prosince 2013 v 19:48 |  Fotrův deník

Mikuláš je taková hezká tradice, kdy děti odnese čert, jelikož zlobily a rodiče mají pokoj. Tak by to alespoň fungovalo v ideálním světě. V ideálním světě se však nenacházíme. Místo toho, aby zlobivé děti odnesl čert, tak rodiče zlobivým dětem nakoupí tuny čokolád a přivedou děti do cukrového deliria. V našem případě to bude navíc první svátek zaměřený na dítě, a proto byla zjihlá Nataša nadopovaná mateřskými hormony jak utržená ze řetězu.

Den před Mikulášem se koná každoročně u Nataši v práci dětská besídka, kde se na půl dne sejdou v zasedačce pracovníci s dětmi, aby oslavili svátek tohoto svatého muže obžerstvím a třemi hodinami poslechu dětských říkanek přesně tak, jak by si to přál sám Mikuláš. Zaměstnavatel se navíc plácl přes kapsu a vedle převlečeného Mikuláše, čerta a anděla je na besídce i občerstvení. Okoralá bublanina a dvě lahve neperlivé vody slibují legendární akci.

Nataša nehodlala nic zanedbat a byla si vědoma toho, že Čeněk od tohoto svátku mnohé očekává a pokud se jeho představy nesplní, bude mít zničené dětství a v dospělosti bude chodit k psychologovi a utrhávat nožičky štěňátkům. Čeněk sice nemá ponětí, která bije a nejradši by se celý den dávil igelitovou taškou anebo mlátil pantoflem do zdi, ale na Mikuláši určitě lpí. O tom podle Nataši není pochyb. Hnaná nutkáním nezklamat své dítě, pobíhala Nataša po obchodech a dravě nakupovala vše, co jí přišlo pod ruku. Tedy, respektive Nataša nepobíhala. Přikázala mě, ať pobíhám a sháním dárky pro malého Čeňka. Prioritou číslo jedna a alfou a omegou celého tohoto svátku byla hrací hůlka Magic stick power level, na kterou onehdá zahlédla reklamu a usoudila, že tohle je přesně to, co Čeněk chce a musí mít. Je to jakýsi nesmysl, kdy na plastové hůlce visí z každé strany na provázku plyšový nesmysl, který při doteku hraje děsně nahlas různé melodie.

Mikuláš je tedy bezvadný svátek. Když vstávám ráno o půl třetí a ospale skáču kolem dítěte, není nic lepšího, než na osmou s kočárkem naklusat do města a obrážet obchody a hledat debilní hrací hůlku Magic stick power level. Po celodenním hledání jsem něco na podobné bázi báječné magické hůlky našel a odešel domů zemřít. Doma mi Nataša vyčinila, že to, co jsem koupil, není ona nadsvětová a revoluční hrací hůlka Magic stick power level, ale jakýsi padělek. Jsem totiž flákač a vůbec ji neposlouchám. Zítra tedy na osmou naklušu do města znova a tentokrát je ode mě vyžadována opravdová kouzelná hůlka.

V den Mikulášské besídky bylo vše připraveno. Magická hůlka se mi napotřetí podařila zakoupit, a tedy se naskytl prostor pro mírnou radost. Prostor pro mírnou radost narušil Čeněk, který se podle Nataši již nemohl dočkat besídky, a proto nemohl dospat. Když Čeněk nemůže dospat, znamená to, že je celou noc vzhůru a je z toho nasranej. Nasranej a nevyspalej Čeněk kolem sebe kouše, skáče v postýlce, řve a zahazuje dudlík. Jakmile zahodí dudlík, je nasranej, že nemá dudlík a začne vřeštět. Tolik tedy k mému prostoru pro mírnou radost.

Odpoledne jsme ve sváteční náladě vyrazili k Nataše do práce. Před odchodem proběhl ještě konferenční videohovor s Natašou, která dávala instrukce ohledně oblékání, aby Čeněk nedělal u ní v práci ostudu. Mému vkusu se tady totiž nevěří. Jakmile byl Čeněk schválen arbitrem vkusu a módní policií Natašou, sbalil jsem dárky včetně stupidní magické hůlky a vyjeli jsme s Čeňkem na besídku.

U Nataši v práci jsme zaparkovali kočárek v kanceláři a začala jatka. Kolem Čeňka se seběhlo celé patro spolupracovnic a tento malý chudáček koloval z ruky do ruky, kde byl od každé ocicmáván, osaháván a obudlikybudlikyován. Já jsem stál v koutu a nikoho jsem nezajímal. Nikdo mě nepozdravil a jedna lačná kolegyně mě při vášnivé tlačenici ve frontě na Čeňka strčila na zem, kde jsem byl skoro ušlapán. Hezký to bylo.

Jakmile se samice nabažily mláděte, mohlo se vyrazit do zasedačky na besídku. Nataša pyšně třímala nad hlavou Čeňka, zatímco já se tiše v přítmí potácel za ní s pytlem plným dárků. V zasedačce propuklo pravé a nefalšované peklo. Místnost narvaná harantama, kteří dělají hluk, pobíhají, rvou se mezi sebou a pak řvou, nebyla mou oblíbenou místností. Postával jsem vedle Nataši na kraji místnosti a snažil jsem se být v myšlenkách na lepším místečku (třeba ve vězení anebo na dně sopky). Z ničeho nic se z druhého koutu místnosti s hurónským řevem přiřítil malý roztomilý pětiletý Artík, syn generálního ředitele, a vší silou mě kopnul do holeně. Už jsem se chystal, že malého pětiletého roztomilého Artíka, toho hajzla rozmazlenýho, přetáhnu židlí anebo ho prohodím oknem, ale Nataša mě zachytila a významně mi pokynula. Rozumím. Pohladil jsem malého Artíka a nazval jej šikovným. Načež mi Artík dupnul na nohu a utíkal šířit radost dál po místnosti.

Řev a povyk dětí se neustále stupňoval. Když už to vypadalo, že místnost co nevidět exploduje, přiřítil se do místnosti čert a začal nahánět děti. V tu ránu se místností rozprostřelo božské ticho pročísnuté občasným tichým zavzlykáním. Pane jo, čert je pašák. Čerta mám rád. Od té doby byl klid a mě napadlo, že si taky domů pořídím takového čerta.

Jakmile čert zjednal pořádek, dorazil do místnosti i Mikuláš s andělem a mohlo se nadělovat. Mikuláš se posadil na židličku a volal si k sobě děti, aby jim dal nadílku a poklábosil s nimi. První na řadu šel Čeněk. Čeněk nejevil žádné náznaky zájmu o dění kolem sebe a žužlal mi tkaničku od mikiny. Mikuláš si ho přebral, důležitě si ho posadil na koleno a začal s ním rozprávět:
Mikuláš: "Jak se jmenuješ, chlapče?"
Čeněk: Sedí a kouká
Nataša přispěchala k Mikulášovi: "Jmenuje se Čeněk."
Mikuláš: "Ahoj Čeňku. Jestlipak jsi byl hodný"
Čeněk: "Brrr, bluee, brm brm brm brm"
Mikuláš: "Aha a umíš nějakou básničku?"
Čeněk: Poblil se
Mikuláš: "Ale chlapče, takhle ti Mikuláš nedá dárky"
Čeněk: Poblil Mikuláše
Mikuláš: "Tohle od tebe není hezké"
Čeněk: Začal řvát

Následně nám Mikuláš odevzdal řvoucího Čeňka a tím pro něj besídka skončila. Nataša mu předala ještě dárky včetně magické hůlky Magic stick power level a mohlo se jít pryč. Ještě jsem počkal na Malého Artíka, který šel hned po nás. Malý Artík brečel a když se ho Mikuláš zeptal, jak se jmenuje, tak se pomočil. Koukám, že to takový hrdina nebude. S pocitem zadostiučinění jsem vzal Čeňka i s jeho dary, které mu byly úplně ukradený (hlavně, že jsem musel tři dny pobíhat po městě a nakupovat dárky, aby chlapec nebyl smutný,) a jeli jsme domů. Doma Čeněk báječnou kouzelnou hůlku Magic stick power level hnedka z první zlomil a urval jeden plyšový nesmysl a tím pro nás Mikuláš skončil. Už se těšíme na Vánoce.
 

20 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Geibri Geibri | 8. prosince 2013 v 20:54 | Reagovat

Skoro naprosto dokonalý :D

2 MB MB | 9. prosince 2013 v 17:28 | Reagovat

Taky se těší nadlší povídku.....joo a drž se

3 tojsemzasejá tojsemzasejá | 9. prosince 2013 v 23:34 | Reagovat

No tedy,moderní fotře,opět jsi  nezklamal:-)Dychtivě jsem čekala na další příběh a super!Piš dál a častěji,to čekání dlouhý:-(

4 Anna Anna | 10. prosince 2013 v 10:46 | Reagovat

Dobrý den,nejdříve musím pochválit Vaše pisatelské umění.Na "Deníček"mě upozornil můj syn,rád ho čte a oba se u něj náramně bavíme..už mám obě děti vv podstatě dospělé a tak mě Vaše "radosti" vrací do těch nejhezčích dob,mateřské dovolené.Mám k Vám jednu otázku-děj se již setkává s dobou přítomnou?,tj.letošní Mikuláš absolvoval Čeněk prvně?

5 fotruv-denik fotruv-denik | 10. prosince 2013 v 14:36 | Reagovat

[4]: Dobrý den. Děkuji za zájem, ale nebudu zveřejňovat jakékoliv informace a data spojená s mou rodinou. Už jenom kvůli tomu používám pro Natašu a Čeňka smyšlená jména. Děkuji za pochopení

6 Týna Týna | Web | 12. prosince 2013 v 22:19 | Reagovat

[5]: koukám vy si to soukromí nějak chráníte :-) nikdo po vás přece nechtěl vyčerpávající výčet dat a jmen, byla to nevinná otázka ze zájmu, nikoli proto, že by vás dotyčná chtěla navštívit :-) na to jak humorně píšete koukám jste jinak suchar...

7 Jirse Jirse | 13. prosince 2013 v 7:04 | Reagovat

Opět to nemá chybu...taky by mně zajímalo, jestli ten letošní Mikuláš byl Čeňkův první Mikuláš...?

8 Olda Olda | 13. prosince 2013 v 11:08 | Reagovat

[6]: neřekl bych, že je suchar. Hlavně v uplně prvním díle je to dostatečně vysvětlené a docela pochopitelné

9 Costigan Costigan | 13. prosince 2013 v 15:50 | Reagovat

[8]:
Souhlasím s Oldou. Po internetu se ochrana soukromí rozhodně vyplatí.

10 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 5. ledna 2014 v 19:51 | Reagovat

dokonalé

11 Nataša Nataša | 6. ledna 2014 v 21:09 | Reagovat

[6]:fotr není suchar, to Nataša je potvora, která nechce zveřejnit nic bližšího, co se týká malého Čeňka.. má k tomu své důvody

12 Martina Martina | 6. února 2014 v 11:51 | Reagovat

Super blog, knizka z vasich prispevku by sla na dracku, kam se hrabe Malej previt :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama