Čeněk to má na háku

12. ledna 2014 v 20:09 |  Fotrův deník
Jednoho rána se Čeněk probudil a rozhodl se, že převezme otěže domácnosti. Takhle to totiž dál nejde. Omezovat se nenechá a bude lpět na svých právech neomezeného pohybu, nekonečného přísunu potravy, kdy on bude chtít, a tak nějak celkově nastala epocha, kdy bude po jeho. On už je totiž velkej kluk a on sám ví nejlíp, co je pro něj dobré. První jeho přínos do chodu domácnosti bylo výhradní právo veta, co se týče spinkání. Spinkání vyhodnotil jako zbytečnou činnost, která ho brzdí v rozletu. Když jsem ho večer ukládal do postýlky, řekl si, že na to kašle a dneska pojede nonstop. Aby svému rozhodnutí přidal patřičnou vážnost, postavil se v postýlce, chytil se za šprusle, výhružně se na mě podíval a zlostně udělal z nosu ze soplu velkou bublinu. Když bublina praskla, Čeněk se leknul, spadl a začal řvát. Tím začala nejdelší noc v mém žívotě.

Asi po dvou hodinách, kdy Čeněk skákal v postýlce, a kdykoliv jsem se o něco pokusil, hrozil pěstičkou, mi došla trpělivost. Pevně jsem ho uchopil, položil na záda a držel a držel. Čeněk řval, kopal, mával rukama, kousal a v očích měl čistou nenávist. Kdyby bylo po jeho, okamžitě by mě šoupnul dožít do hospicu a ani na Vánoce by mi nezavolal. Nataša mu mezitím zpívala, hladila a napájela ho. Očividně jsme se dostali do fáze, kdy ten hajzl rodič jsem tady já a hodná a báječná maminka, pro něj dělá první poslední. To je fajn.

Po další hodině šla hodná a báječná maminka spát a Čeněk zůstal sám se svým hajzlem fotrem, který ho stále držel přimáčknutého na zádech, aby spal. Byl jsem bezradný. Čeněk byl skálopevně rozhodnut, že spát nebude. Já jsem byl zase naopak skálopevně rozhodnut, že spát bude. Hodná a báječná maminka, která na mě z postele hulákala, ať už to dítě chrápe, ať to zařídím, jinak uvidím, zase byla skálopevně rozhodnutá, že je jí ukradený, jestli půjde Čeněk spát nebo ne, ale že ona spát bude a pokud bude hluk z postýlky nadále přetrvávat, je to moje vina a k odpovědnosti budu hnán já. V příjemné atmosféře noční rodinné pohody jsem tedy Čeňka pustil, aby přestal řvát. Ten okamžitě vystřelil směrem vzhůru, chytil se za kolotoč nad postýlkou a měl tendence se houpat. Houpání na kolotoči se mu líbilo a během této činnosti vykazoval známky štěstí, které umocňoval uprdnutím během každého zhoupnutí. Kadence uprdnutí byla natolik dechberoucí, že riziko posrání bylo stoprocentní.

Jelikož nic netrvá věčně a obzvlášť ty hezké chvilky, Čeněk po pár minutách houpání zlomil rameno kolotoče (zřejmě byl konstruován pouze na dívání a obdivné pozorování z uctivé vzdálenosti a nikoliv na zavěšení dítěte) a spadl zpět na záda do postýlky. Bylo to velké neštěstí. Nejen, že už se nehoupe, ale už se nikdy houpat nebude (manuální kouzelník táta sice rameno přilepil posléze izolepou zpět, ale toto záhy pod vlastní vahou samovolně znovu odpadlo a zranilo Pana Pandu, který se v tu dobu nacházel přímo pod ním). Navíc je Čeněk posranej a už mu nejdou dělat bubliny z nosu. Takhle si tu dnešní nekonečnou noční párty nepředstavoval.
Po přebalení a opětovném uložení do postýlky, kdy jsem bláhově očekával zběsilý spánek, byl Čeněk nedůtklivý a protivný. Lezl v postýlce z jednoho konce na druhý a fňukal. Chudák kluk. Ta událost ho zasáhla.

Asi po hodině truchlení mu otrnulo a vyrval kabel z monitoru dechu. Ten začal hystericky kvílet, což vzbudilo Natašu. Nataša začala z postele cosi hulákat a Čeněk seděl, smál se a tleskal ručičkama. Byl opět šťastný. Té noci nespal.

Čeněk v rámci upevnění své pozice a převedení pravomocí nastolil změnu systému koupání. To z mého pohledu doposud probíhalo zcela ukázkově a bez problémů. Napustil jsem vanu zhruba do čtvrtiny a uložil do ní Čeňka na lehátko na záda. Omyl jsem ho hadříkem, občas jsem udělal humor, že jsem mu polil hlavu vodou, on se zasmál a všichni byli spokojeni. Teď je vše jinak. Čeněk nejdříve požaduje, aby byl do vany postaven a on se ze stoje mohl do vody vyčůrat. Tuto svou činnost se zájmem sleduje a fascinován sám sebou uznale vříská. Občas si do proudu i šahá, což mu připadá maximálně humorné, takže se směje. Má zajímavé libůstky. Věřím, že ho toto hobby časem přestane bavit, jelikož v dospělosti bývá tato činnost považována minimálně za kontroverzní. Mohlo by to vypadat následovně: "Vítejte v našem soutěžním pořadu. První soutěžící je pan Čeněk. Pan Čeněk pracuje jako atomový inženýr a ve volném čase močí ze stoje do vany, ve které stojí".

Když Čeněk dočůrá, podívá se na mě, jestli jsem se díval a musím mu uznale pokynout, jaký to je šikula a pašák, jinak zkazím celý koupání a atmosféra je v čudu. Jakmile se Čeněk přesvědčí, že ho pro jeho čůrání do vany obdivuju, spokojeně se nechá položit na lehátko, které okamžitě deklasuje. Chvilku se na něm zmítá, pak se z něj převalí do vody (občas během převalování do vody zapomene hlavu pod vodou, takže malého zápasníka musím zpod vody vytáhnout, aby se neutopil), chytne ho do ruky a začne s ním třískat o stěnu vany. Když se unaví a usoudí, že lehátko je mrtvý, následuje osprchování hlavy. Pak mu musím sprchu předat a on pak osprchuje mě, jelikož tak je to v pořádku. Zatímco celý mokrý vytírám hektolitry vody, které Čeněk během mého sprchování nasprchoval všude po koupelně, Čeněk si ještě ve vypuštěné vaně hraje s gumovou kachničkou, dokud se nezačne nudit. Pak začne řvát a chlapácky se nechá odnést z vany pryč.

Novinky se však netýkají pouze koupání, ale Čeněk přivedl čerstvý vítr i do přebalování. Kdysi nehnuté mimino, které bylo přebaleno během pár minut, začalo projevovat svou vůli. Jakmile ho položím na přebalovací pult a sundám plenu, okamžitě se převalí na břicho, vstane a nahatý si jde po svých. Když se ho pokouším zadržet, nepříčetně kope nohama, převaluje se, nadskakuje a ječí. Když se zadaří a je posranej, je tím pádem posraný úplně všechno v jeho dosahu. Dlouho jsem si lámal hlavu, jak na něj vyzrát a to bych ani nebyl já, kdybych nenašel řešení. (Je potřeba se umět pochválit. Není to žádná ostuda se pochválit. Naopak to vypovídá o kvalitě charakteru.) Zjistil jsem, že je potřeba něčím zaujmout Čeňkovu pozornost. Taktéž jsem vypozoroval, že během převracení se na záda jde Čeněk za světlem, které na něj svítí ze stran koupelny. Bylo tedy třeba toto světlo simulovat. Nejprve jsem to měl vymyšlené tak, že v koupelně nechám zhasnuto a jediné světlo, které použiju, bude čelovka na mé hlavě. Myšlenka to byla pozitivní a inspirativní, avšak Čeněk se během přebalování sápal po čelovce, takže tudy cesta nevede. Nakonec jsem to vyřešil tak, že jsem ze stropu natáhl špagát, na jehož konci byla blikačka na kolo. Položil jsem Čeňka pod blikačku a tuto rozhoupal ze strany na stranu. Čeněk tak neměl čas se převalit na jeden bok, jelikož když už se k tomu schylovalo, blikačka nabrala opačný směr a on se nasměroval za ní a tak pořád dokola. Abych na přebalování viděl, přilepil jsem si na břicho čelovku a balící pult osvětloval zespod, aby to Čeňka nerozptylovalo.
Uznávám, že při pohledu třetí osoby, jak přebaluju dítě, nad nímž se houpe blikačka na kolo ze strany na stranu, a já se nepřirozeně prohýbám v pasu s břichem směrem vzhůru, ze kterého mi svítí přilepená čelovka, by se nabízelo slovo "kretén", ale účel světí prostředky.

Aby toho nebylo málo, Čeněk změnil identitu a stal se průzkumníkem a objevitelem. Leze po místnosti, šmejdí v temných zákoutích a pátrá po zajímavých předmětech. Když se mu něco zalíbí, uzme to, znehodnotí, ochutná a pokud to nejde spolknout nebo rozcupovat, odnese to celé poslintané na neznámé místo. Po pár dnech hledání jsme s Natašou objevili jeho hnízdo, kam všechny věci tahá. Čeněk si svůj brloh vyhloubil pod postýlkou a chytře jej zamaskoval plyšáky. Nakonec ho však prozradila poblitá cestička. Když jsem s hadrem šel po stopách nablité přesnídávky, podařilo se mi jeho úkryt objevit.

Jednoho odpoledne jsme měli návštěvu. Čeněk nedbaje hostů opět provozoval objevování a plazil se z jednoho koutu do druhého. Zábava byla v nejlepším, když tu zrak všech spočinul na Čeňkovi, který odkudsi vytáhl vibrátor a mlátil se jím do hlavy. Nataša nepropadla panice a zrudla studem. Jelikož jsem gentleman každým coulem, zachránil jsem situaci i Natašu výmluvou, že ten vibrátor je můj. Návštěva posléze pohoršeně odešla a její další příchod se nerýsuje.
 

12 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 fotruv-denik fotruv-denik | 12. ledna 2014 v 20:12 | Reagovat

Připojte se na fejsbůku k fotrovi do party a zúčastněte se losování o málo obnošenou šálu a modré tkaničky do bot https://www.facebook.com/pages/Den%C3%AD%C4%8Dek-modern%C3%ADho-fotra/567935003271899

2 jan1nka jan1nka | Web | 12. ledna 2014 v 20:32 | Reagovat

Fakt úžasný :D Hodně štěstí se spánkem :D

3 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 12. ledna 2014 v 23:02 | Reagovat

Malej je prostě borec.

4 Popel Popel | E-mail | 13. ledna 2014 v 12:06 | Reagovat

No vidíte, a náš nezazlobí a nezazlobí. Mám já to nudný život.

5 MB MB | 14. ledna 2014 v 18:48 | Reagovat

Usmívej se bude hůř :))

6 Xyz Xyz | 15. ledna 2014 v 16:17 | Reagovat

http://www.novinky.cz/koktejl/324564-dablovo-dite-v-kocarku-desilo-lidi-v-ulicich-k-smrti.html

7 Fredy Kruger Fredy Kruger | 16. ledna 2014 v 22:59 | Reagovat

Ceniek tak skákal v postýlce
až doskákal se až na strýce !

"Skočils´mi na břicho ! ...ty wole !"

" Nech jej !  vždyť je to batole !!"
řve otec  : " Je mu jen pětadvacet !"

" Fracek je !"

" Pravím, že není to fracek !"

.... přesto  strýc hochu vrazil pár facek !
" To že je pacholík ? pěkný toť macek !
... vždyť jeden a půl má metráku !!"

" Ty syna mi fackuješ ? wandráku ? "

Takto začala pře !
ve rodině  to vře !
Následně vypukla rvačka !

... výkřiky :  " Ty jsi sračka !"
... Pusť mě !" .. " Chyť ho !" ... " Mě nedrž ! tyy !"

... " Nervi mi vlasy !" ... " Chceš do držky ??"

Lidé se srocují u bytu :
... " Bude již pokoj  ?  vy dobytku !
Toť tím, že chrápete pohromadě !"

... po kráté, - před bytem ... po poradě
lidé se neshodli na ničem

někdo již přivolal hasiče ...

8 fotruv-denik fotruv-denik | 17. ledna 2014 v 20:26 | Reagovat

[7]: To je dost, že se taky ukážeš. Poslední dobou to dost flákáš

9 Niky Niky | 2. února 2014 v 1:12 | Reagovat

Tvoje články fakt nemají chybu:-) Jsem se fakt nasmála:-)  K té návštěvě-mohl jsi návštěvě nakukat, že vibrátor používáš  třeba na míchání těsta:-) :-) :-)-je o tom snad i vtip-jak babička našla vibrátor a začala s ním míchat těsto:-) nebo si pořídit i nějaký,o kterém by návštěva nevěděla, že je to vůbec vibrátor, tak by se snadno okecal , v sexshopu Růžového slona mají třeba vibrátorek na prst,ten by se nějak okecal, je to novinka,tak kdo není příznivcem sexuálních hrátek, tak vůbec ani neví, že další nové er.hračky existují..  :-)

10 Petra Petra | E-mail | 4. února 2014 v 10:39 | Reagovat

Čtu a fantazie pracuje :) úžasný :)

11 polpo polpo | E-mail | Web | 7. února 2014 v 21:07 | Reagovat

super píšeš :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama