Ta úplně nejdelší noc

16. února 2014 v 19:02 |  Fotrův deník
Od té doby, co se Čeněk narodil, jsem se moc nevyspal. Abych byl přesnější, tak jsem se nevyspal vůbec. V podstatě se pro mě stal vydatný spánek nedosažitelným snem, o kterém však nemůžu snít, jelikož nespím. Smutný příběh. Už to bude věčnost, co jsem se naposledy vyspal a občas, když mám chmurnou náladu, tak se schoulím večer do kouta a se slzou v oku vzpomínám na ty dvanáctihodinové spánky, které jsem v minulosti prodělal. Denně naspím jen pár hodin a to se mi beztak většinou zdá o tom, že kojím. Budím se poté zbrocený potem s naběhlými bradavkami. Čeněk totiž získává energii buď fotosyntézou (moje teorie) anebo si vyrábí energii ve své malé vodní elektrárně, kterou si zhotovil pod postýlkou a která fachá na sliny (taktéž moje teorie, kterou ale nemám zatím potvrzenou). Tak jako tak je to malé perpetum mobile, které nepotřebuje spát a přesto funguje. Já perpetum mobile zjevně nejsem a ten spánek mi v tom nabitém denním programu schází. Po nějaké době jsem se tak nějak samovolně přepnul do nouzového režimu, a tedy se pouze celý den ploužím, občas odevzdaně polohlasně zasípu: "Čeňku, ne, nesmíš.", a to je asi tak všechno, na co se zmůžu. Kafe mi už taky moc nepomáhá. V tekuté formě vůbec, a když přežvýkám pár hrstí mleté kávy, jsem schopen na chvilku vnímat barvy.

Jelikož jsem člověk velmi flexibilní, postupně jsem si vyvinul proti spánku resistenci, a abych přežil, stačí mi pouze pár hodin. To Čeněk ví a respektuje to. Vždy mi těch pár hodin dopřeje. Proto je mi záhadou, na co ten malej kluk myslel té jedné velké, věčné noci. Byla to ta noc s velkým "N". V životě muže je takových nocí s velkým "N" více. Noc prvního sexu. Noc prvního sexu s dívkou. Noc prvního sexu s více ženami. Jak už to tak ale bývá, tak logicky po takových nocích s velkým "N" následuje další a tedy noc, kdy vaše dítě nespí. Je to vývoj. Noci s velkým "N" mají poté sestupnou tendenci a vyhlídky nejsou příliš pozitivní. Následuje Noc první poruchy erekce. Noc s prvním infarktem. Noc prvního samovolného úniku moči a nezapomínejme na Noc v márnici. Jak je vidět, tak už to bude jen horší, což je fajn. Ale abych nepředbíhal, vrátím se k té noci, kdy Čeněk nespal.

Ten den byl už od začátku takový podezřelý. Čeněk ráno sice tradičně ještě za tmy zkoušel, když bude v postýlce vřeštět a rumplovat se špruslema, jestli se konečně zhroutím a nebo ten den ještě nějak doklepu. Tady vše bylo v ještě v pořádku. Po snídani ale jevil známky únavy a zcela nečekaně šel spinkat. Nezvyklé. Přemoudřelý autorky knížek na výchovu dětí, který měly děti ještě za protektorátu, sice radí, že pokud dítě usne, má jít rodič okamžitě spát, ale na mě čekala kupa nevyžehlenýho prádla a protékající hajzl. Nabízela se sice varianta ucpat hajzl prádlem, vyhodit byt do povětří a po zbytek života se ukrývat v Mumlavských vodopádech, kde bych olizoval mech ze šutrů, ale pocit zodpovědnosti a mateřský pud (ano, vyvinul se u mě mateřský pud. Napřesrok očekávám samovolné odpadnutí varlat) mi to nedovolil, takže jsem pokorně vyžehlil prádlo a opravil záchod.

Čeněk spal celkem dlouho a následně spal opět ještě odpoledne a to až do večera. A tady jsem tušil, že bude zle. To nezůstane bez následků. Pokud by vás napadlo, že tedy alespoň odpoledne jsem se hezky natáhnul a ležérně si zdřímnul, tak to vás zklamu. Odpoledne jsem pral prádlo, které jsem dopoledne žehlil, jelikož nebylo vypraný. Jsem totiž filuta a žehlil jsem špinavý prádlo.

Kolem osmý dávám vždycky Čeňka na zkoušku spát. Je to tak padesát na padesát. Většinou ale spíš tak deset na devadesát. I dnes jsem ho dal v osm spát. Pěkně jsem mu to tam připravil. Pana Pandu jsem mu dal vedle spacího pytle (Čeněk spí ve spacím pytli, který ho omezuje v pohybu. Kdyby spal volně pod peřinou, tak by se rozeběhnul a se saltem vyskočil z postýlky), na výběr jsem mu dal dva dudáky, zelený a žlutý (jelikož je to znalec a bonviván, většinou si narve do pusy oba dva najednou) a zapnul jsem mu kolotoč s ukolébavkou. Vše bylo připraveno na Čeňkův zběsilý, náhlý a nekontrolovatelný spánek až do rána.

Čeněk však odmítal zběsile a náhle spát. Místo toho seděl v postýlce a tleskal. To není výsledek, který bych očekával. Nataša přispěchala k postýlce a rozplývala se nad tím, jak je Čeněk roztomilý mladý muž. Jenomže roztomilý mladý muž tady nemá co tleskat. Má spát.
Uběhla hodina, kdy jsem bezradně seděl vedle postýlky, když v tom Čeněk přestal tleskat. To je zajímavý příslib. Vypadá to nadějně. Položil jsem tedy Čeňka na záda, lehce ho přidržel, aby se nemohl převalit na břicho a Čeněk se začal smát. Smál se hodně a nahlas. Okamžitě opět přiklusala Nataša a začala jihnout. Smějící se Čeněk je roztomilý, to jako jo, ale ne o půl desátý večer. O půl desátý večer je jen jediný roztomilý Čeněk a to Čeněk, který už dvě hodiny spinká. Jakýkoliv jiný Čeněk je vyvrhel, zlobidlo a kluk, který od Mikuláše dostane uhlí. Ze záchvatu smíchu se Čeněk poblil, takže jsem ho šel převlíknout. Výprava na přebalovací pult ho nakopla a po opětovném uložení zpět do postýlky začal znovu tleskat.

Kolem půl jedenáctý šla Nataša spát a Čeněk pořád tleskal. Nataša mě napomenula, že její představy jsou jiné, že ona by si přála ticho, aby mohla spát (a moje představy jsou jaké? Myslí si, že mě to baví sedět tři hodiny u postýlky a čumět na Čeňka, jak tleská?). Zakročil jsem tedy v rámci rodinné pohody a Čeňka opět něžně dlaní přimáčknul do matrace v postýlce, aby usnul. Vypadalo to, že opravdu usne. Zavíral oči a tvářil se ospale. Ve tváři se mi zaskvěl nefalšovaný úsměv.

Můj výstavní a nefalšovaný rodičovský úsměv mi však záhy ztuhnul, jelikož od sousedů nad námi se začaly ozývat rány kladivem. Po každém úderu Čeněk zbystřel. Tak to teda ne. Je jedenáct hodin a Čeněk už musí spát. Byl jsem velmi rozlícený. Naběhla mi žilka na čele a byl jsem rozhodnut, že budu nejen neomalený, ale nebudu se bát použít ani násilí. S těmi nejtemnějšími úmysly jsem vyběhl na chodbu a pelášil po schodech k sousedům nad námi. Výhružně jsem zabouchal na dveře v očekávání nějakého postaršího domácího kutila, kterému to vytmavím a možná mu i pohmoždím sanici, jelikož nemám co ztratit. Po chvilce bušení se dveře rozletí a za nimi stojí asi dvoumetrový plešatý a potetovaný chlápek s jizvami po řezných ranách v obličeji s kladivem v ruce. "Co chceš?" zahulákal. "Dobrý den, promiňte, že vás ruším, funguje vám anténa?", položil jsem třesoucím se hlasem hrdinnou otázku. "Nevím, já bourám koupelnu." a zabouchnul dveře. Inu, vytmavil jsem mu to celkem dostatečně a už si dá jistě příště pozor.

Když jsem se vrátil zpět do bytu, ihned za dveřmi mě s vřískotem přivítal Čeněk. Velmi překvapivé. Nataša dostala záchvat mateřství, tak zatímco jsem se sousedem vyřizoval tu nepříjemnou záležitost s hlukem a dával mu co proto, vyndala Čeňka z postýlky a hrála s ním různé hry. To jsem byl velmi rád. Poslal jsem Natašu okamžitě spát a rozjetého Čeňka šoupnul zpět do postýlky. Ten byl natolik rozlícen, že pobíhal od jednoho rohu postýlky k druhému a rozhazoval rukama. Nataša mě okřikla, že potřebuje spát a ať to dítě už chrápe. V tomhle vidím tu výhodu garsonky. Život v jedné místnosti rodinu semkne.

Venku kdesi v dáli odbíjí půlnoc a u nás nikdo nespí. Čeněk si povídá s Panem Pandou, kterému sděluje neodkladné informace, Nataša pobíhá po místnosti s tím, že musí spát, a ať s tím něco udělám a já mlátím hlavou o rantl postýlky.

Kolem jedné hodiny ranní se Čeněk s Panem Pandou nepohodl, takže ho zlostně hodil na zem. Následně propukl v hrozný řev. Očividně ho jeho jednání mrzelo, takže si hodlal vyřvat okamžitý návrat Pana Pandy zpět do postýlky, aby se udobřili. Nataša mi oznámila, že jsem blbec, a šla spát do vany a já jsem hledal na zemi Pana Pandu. Nakonec jsem ho našel a za bouřlivých Čeňkových ovací jej uložil zpět do postýlky.

O půl druhé začal Čeněk opět tleskat. Taktéž jsem pochopil, že se posral a zde vyvstalo dilema. Buď ho nechám posraného až do rána (zde hrozilo, že neusne) a nebo půjdeme navštívit Natašu do koupelny a Čeňka přebalím. Risknul jsem druhou variantu.
V koupelně mě Nataša přivítala láskyplným hlasitým pozdravem: "to si snad už děláš prdel" a uraženě si přikryla hlavu polštářem. Přešel jsem to bez poznámky, přebalil Čeňka a dopravil jej zpět do postýlky, kde ještě půl hodiny tleskal.

Asi ve tři hodiny ráno, kdy byl Čeněk zrovna na své pravidelné obchůzce podél obvodu postýlky, aby zkontroloval svůj pozemek, jsem prodělal ihned za sebou několik mikrospánků a něco jako malou mrtvičku. Hlavou mi probíhalo spoustu zajímavých myšlenek a postřehů typu, jestli by nestálo za to, zavřít Čeňka do mrazáku a nebo ho donést o patro výš před dveře tetovaného souseda, tomu prokopnout dveře, načež zazvonit, nechat tam Čeňka a zdrhnout. Ale to jsem celý já. Hubu plnou keců a skutek utek, takže jsem jen tiše seděl a jen občas si kontroloval na zápěstí tep.

O půl čtvrté jsem ucítil na temeni hlavy malé tlumené údery a následně intenzivní bolest v ušním lalůčku. Zjistil jsem, že jsem vyčerpáním usnul s hlavou opřenou o rantl postýlky. A protože je Čeněk dobrák od kosti, několikrát mě udeřil a následně se mi s chutí zakousnul do ucha. Je to malej Satan. Navíc z toho měl tak velkou radost, že začal škytat. Jakmile škytá, je to blbý. To je špatný. To pak neusne.

Ve čtyři se začal houpat na kolotoči, který jeho tíhu nevydržel a opět, jako již mnohokrát v minulosti, mu urval jedno rameno. S tím ramenem mě pak třískal do hlavy. Mně to ale bylo jedno. Neměl jsem sílu a ani chuť něco dělat a taky tu byla možnost, že mě třeba umlátí do bezvědomí a to se pak vyspím.

Čeněk po chvíli usoudil, že mlátit toho udřenýho a ospalýho chudáka, který je opřený ksichtem o jeho postýlku, urvaným ramenem kolotoče nemá žádnou vejšku, takže radši zase půjde na obchůzku po svým pozemku (podél obvodu postýlky) zjistit, jestli někde nenastala nějaká změna, která volá po jeho zásahu. Mezitím se mi z únavy zpustila krev z nosu.

V pět hodin Čeněk zalehnul a konečně usnul. Kdybych v tu chvíli měl nějaké emoce a nebyl uvnitř mrtvý, jistě bych radostí povyskočil. Místo toho jsem se s námahou odlepil od židle, odsunul se a upadl do postele. Patrně jsem byl natolik vyčerpán, že jsem usnul ještě v průběhu upadnutí. Jinak bych si všimnul, že jsem se netrefil na postel a upadl na zem. To jsem zjistil až za hodinu a půl, kdy mě Nataša, která se vyplazila z vany a chystala se do práce, vzbudila, že mi v postýlce sedí dítě, který tleská, a asi bych ho měl nakrmit. To jsem se dnes ale hezky vyspal.
 

35 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 fotruv-denik fotruv-denik | 16. února 2014 v 19:04 | Reagovat

Přidej se do party k fotrovi na fejsbůku a dojdeš pokoje https://www.facebook.com/pages/Den%C3%AD%C4%8Dek-modern%C3%ADho-fotra/567935003271899

2 Oli Oli | Web | 16. února 2014 v 19:15 | Reagovat

Dobrý večer,
náhodou jsem narazila na váš blog a hezky se pobavila vaším vyprávěním. A protože jsem matka dvou dětí, které také nepotřebovaly spánek, dohromady jsem je 5 let kojila a tím pádem se od nich nehnula, přesně vím, o čem mluvíte. :-) Obdivuji hlavně, že doma také pomáháte, protože já tenkrát měla 'dovolenou' a to podle mého muže znamenalo domácí leháro. :-) :-)
Tak přeji hodně sil do dalších let, protože s věkem dětí rostou i starosti a náklady. :-)

3 Lucie Lucie | E-mail | 16. února 2014 v 19:21 | Reagovat

to je fakt skvělý ! :D

4 Sara Sara | 16. února 2014 v 19:35 | Reagovat

Excelentní! Pevně doufám, že to jednou vydáte jako knihu :)

5 Ludmila Ludmila | E-mail | 16. února 2014 v 20:08 | Reagovat

Jako vždy paráda :-)))

6 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 16. února 2014 v 20:35 | Reagovat

Je to strašný, ale já se přiznám bez mučení, že se už po několikáté těším, cože to ten sladký Čeněk tomu chudákovi tátovi zase vyvede a musím konstatovat...opět mne nezklamal. Čenda je prostě borec:-) opět nezklamal a já se nasmála:-)

7 Helena Helena | E-mail | 16. února 2014 v 20:45 | Reagovat

Doporučil mi kamarád a musím smeknout! Vždy se třískám smíchy tak, že si musí sousedi myslet, že jsem se zbláznila.. Jen jedna drobnost k dnešnímu příspěvku: pokud zažehlíte špinavé prádlo, pak jste v prdeli. Tak a teď už víte, proč nemám doma žehličku.. :-D

8 Andrej Andrej | 16. února 2014 v 23:51 | Reagovat

Vzdy si hovorim ze aky fajn dlhy clanok ze to si pocitam a netrva to ani sekundu a je koniec :) ale na druhu stranu .... Ja viem ze to bude zniet hnusne a sebecky.... Ale aspon nejdem spat tak neskoro a trocha sa vyspim ... Omluvam sa :D ale musel som :D

9 Šárka Šárka | E-mail | 17. února 2014 v 9:06 | Reagovat

Dítě mi usnulo, tak se tady řežu smíchy u kafe- tekutýho:-))
Nezoufejte! Za 15 let si tyto blogy budete číst se slzou v oku a mezitím odbíhat už posté k oknu a vyhlížet Čeňka, jestli už se konečně neráčí vrátit domů:-)

10 Jola Jola | E-mail | Web | 17. února 2014 v 10:19 | Reagovat

otřela jsem raní kávou poprskaný monitor. Díky. Přiznávám upřímně, že zcela škodolibě jsem se prochechtala do konce. Směje se mi to, dítka odrostla :) Jste pašáci - oba! - prádlo neuteče, každá minuta dobrá - a to jsem neměla děti za Přemysla Otakara ..

11 Havana Blues Havana Blues | E-mail | Web | 17. února 2014 v 13:36 | Reagovat

Ach ano. Poprskala jsem si monitor svou dnešní třetí kávou.

12 Caroline Caroline | 17. února 2014 v 15:43 | Reagovat

Znám to. Měla jsem to doma, i když je to víc než 20 let. Zkoušel jste odvar z máku?

13 MB MB | 17. února 2014 v 19:18 | Reagovat

Popros babičku o recept na odvar z makovic a nefňukej jsi na dovolené :)))

14 fotruv-denik fotruv-denik | 17. února 2014 v 19:25 | Reagovat

Jako že bych mu z toho máku extrahoval opium? To si myslím, že by se mlátilou s extází, kterou dávají výrobci do Sunaru

15 13 13 | 17. února 2014 v 21:22 | Reagovat

dvojky spí a já se tu řechtám,mrazák mě totiž už taky napadl :)

16 girlsblogforever girlsblogforever | E-mail | Web | 17. února 2014 v 21:52 | Reagovat

Máš úžasný blog, tenhle článek je excelentní. Podívejte se na můj blog, skoro všichni co tam byli, říkali že je suprovej a mnohem lepší než nějaký jiný, tak se podívejte a zkontrolujte jestli máte lepší :D

17 fotruv-denik fotruv-denik | 17. února 2014 v 22:01 | Reagovat

[16]:koukal jsem na ten tvůj blog a opravdu je mnohem lepší než nějaký jiny

18 janula janula | 18. února 2014 v 6:07 | Reagovat

[17]:
No ty jseš hvězda..

19 mantys mantys | 18. února 2014 v 10:08 | Reagovat

[16]: taky jsem se podíval...udělalo se mi tak zle, že jsem nemohl najít ani ten křížek, kterým se zavírá prohlížeč...

20 fotruv-denik fotruv-denik | 18. února 2014 v 10:37 | Reagovat

[19]: Řekněme, že nejsem cílová skupina a modeláž nehtů není tak úplně moje hoby. I když ještě pár měsíců na mateřský při žehlení, praní a kojení je možný, že si s holkama skočím ještě rád na manikůru a pak si uděláme navzájem vlasy. Večerní polštářová bitva v kalhotkách je pak samozřejmostí

21 doomix9 doomix9 | Web | 18. února 2014 v 15:21 | Reagovat

Planetside 2 je akční střílečka z pohledu první osoby (FPS). A je zadarmo! www.planetside2.blog.cz

22 Lili Lili | 18. února 2014 v 19:54 | Reagovat

www.knihovnicka.cz - skvělý způsob, jak si vydat knihu :-)

23 edu edu | 19. února 2014 v 9:34 | Reagovat

[20]: Fotky z té polštářové bitvy v kalhotkách zvaž, by se určo projevilona návštěvnosti :D.

24 KS KS | Web | 19. února 2014 v 12:33 | Reagovat

Krásně napsáno a fajn životní přístup: čelit zoufalé situaci s humorem.
Jinak, chápu. Fakt, chápu :) (když kliknete na můj odkaz, tak mi uvěříte... jestli teda máte po těch nehtíkách odvahu). Je ovšem fakt, že já nemůžu nabídnout žádné polštářové bitvy v kalhotkách, protože abych ještě zametala peří a pokoušela se z něj vytřídit děti a kočku, to teda dík! :-)

25 Zarábaj s Oriflame! Zarábaj s Oriflame! | E-mail | Web | 19. února 2014 v 18:23 | Reagovat

Ahoj! Chcel/a by si si privyrobiť a rád pracuješ s ľuďmi? Ak máš aspoň trochu obchodného ducha neváhaj a pozri sa na môj blog a zistíš ako ľahko si môžeš zarobiť s kozmetickou firmou Oriflame! :-) Za klik nič nedáš ;-)
http://praca-s-oriflame.blog.cz/

26 fotruv-denik fotruv-denik | 19. února 2014 v 19:49 | Reagovat

[25]: super spamovej příspěvek k tématu. To si ještě k tý modeláži nehtů střihnu kariéru Oriflame lady. Potom už můžu penis i s varlaty nechat nadobro v krabičce v šuflíku

27 Zdenka Zdenka | E-mail | Web | 20. února 2014 v 9:57 | Reagovat

To je úplně skvělý blog, taky bych se přimlouvala z vydání knížky :-)) Včera jsem hlídala 4-měsíčního vnuka, ale takhle vtipně bych o tom psát nedokázala :))

28 LadyRebelka LadyRebelka | 20. února 2014 v 12:43 | Reagovat

Vy nikdy nezklamete!

29 Fredy Kruger Fredy Kruger | 20. února 2014 v 23:22 | Reagovat

Nastala úplně nejdelší noc !

" Zdali pak  Čeněk udrží moč ?
... nuž drž se ty dobrý brachu !
Vždyť pleny... co stojí prachů !

Vždyť bys nás přivedl na mizinu !
... pravím ti, udrž moč !  milý synu !

Vem příklad si ze mne !"  dí otec
... muž zjistil, zda zapnut má poklopec,
pak z láhve přihnul si piva .....

Uléhá k synkovi ... zívá ....
huhlaje ... " Nevidím na oči " .......

Usnul !

" Vždyť  jsi se pomočil !"

Muž vzbudil se ! .... ruka napřažena ..
( ženy je ) " Prasáku !"  křičí žena

Probuzena je rodina !!

... odbila dvanáctá hodina ..

děda, strýc, bába též lají otci !
muž rodinou souzen je  o půlnoci !!

30 Fredy Kruger Fredy Kruger | 20. února 2014 v 23:24 | Reagovat

Výkřiky :  " Ničemo !" ... " Ty wole !"

zdrcen muž, pláče i batole !

31 **Margot-ka* **Margot-ka* | Web | 21. února 2014 v 0:09 | Reagovat

Super..!:D..Ty vase zazitky by se mely vydat jako kniha, urcite by mela uspech..!

32 Caroline Caroline | 21. února 2014 v 13:42 | Reagovat

Možná do toho Sunaru fakt něco přidávají, že ty děti nespí. Potom se mi osvědčilo jedině lehnout si s ním, přimáčknout ho k posteli a držet. Sice se chvilku mrská a řve (chvilka v jeho životě může být i víc než půlhodinová), ale nakonec usne. Jediné riziko je, že nesmíte usnout dřív jak on, jinak vám zdrhne.

33 La La | 21. února 2014 v 20:00 | Reagovat

Výborný blog, vyhlížím vždy nový článek.
U tohoto jsem se však nasmála ze všech nejvíc, protože vím, co je to tři roky se nevyspat :) A hlavně, už je toto období konečně za mnou :)

34 thelongwayhome thelongwayhome | 21. února 2014 v 21:04 | Reagovat

http://www.youtube.com/watch?v=1oz_ifxAR_4

35 Nami1 Nami1 | Web | 23. února 2014 v 9:12 | Reagovat

Miluju tenhle blog :D

36 Anidea Anidea | E-mail | Web | 23. února 2014 v 18:43 | Reagovat

Budu se k Vám vracet. A přečtěte si Prevítem snadno a rychle od Breta. Měl byste taky napsat knihu :)
Odvar z makovic dávala moje babička svému synovi. Pak tpěl závratěmi. Až do dospělosti. A ve dvaceti umřel, ale na zavraždění, takže se nedozvíme, jestli by ho ty závratě přešly. Já jsem si proti řevu koupila střelecká sluchátka.

37 Erca Erca | E-mail | 24. února 2014 v 21:36 | Reagovat

[16]: Ach, ten pravopys...fakt jsem takovej web dlouho nevydela :D :D

38 Erca Erca | E-mail | 24. února 2014 v 21:37 | Reagovat

Čeněček je skutečně pravý gentleman a já doufám, že si má dvouletá dcerka jednou přivede domů takového "dobráka" ;-)

39 lucka lucka | 17. března 2014 v 20:02 | Reagovat

Je to pecka, valela jsem se smíchy.:-) jen mě trochu překvapuje přístup pracující maminky, jakoby s narůstajícím mateřským pudem tatínka narůstaly i otcovský manýry maminky:-) anebo je to jen trochu spisovatelky imaginace třeba:-)

40 lucka lucka | 17. března 2014 v 20:03 | Reagovat

Spisovatelsky imaginace, jsem chtěla říct:-)

41 Martina Martina | 13. června 2014 v 11:27 | Reagovat

Po dlouhé době jsem brečela smíchy. Úžasný článek, vážně. Děkuji Ti za Tvou práci.

42 Lenka ještěrka Lenka ještěrka | 27. června 2014 v 0:40 | Reagovat

děkuji, děkuji, děkuji.... po vyčerpávajícím dni s našimi 9m dvojčátky je večer s Vaším blogem vysloveně lék... přestože se tu právě nezřízeně chechtám, až mi tečou slzy, soucítím s Vámi :-D

43 Venca Venca | E-mail | 13. května 2016 v 13:22 | Reagovat

[2]: Jo tak tohle mě nepřestane fascinovat - chlap může sice dělat 90% práce, ale jen "pomáhá". Není rovnocenný rodič, není tahoun, není hlavní zaopatřovatel (v tomto případě), ale jen "pomáhá"...

44 Dominik Dominik | E-mail | Web | 1. června 2017 v 14:28 | Reagovat

Pokud tu někdo trpí erekcí, tak z vlastní zkušenosti doporučuji začít co nejdříve. Zkusil jsem cviky na penis a beru prášky Zerex. Slyšel jsem ale, že jsou lepší prášky Vimax. Máte někdo zkušenost?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama