Dětské hřiště. Místo plné smíchu, radosti, bolístek a zmaru

2. března 2014 v 19:06 |  Fotrův deník
Pokud se chce muž stát opravdovým mužem, musí ve svém životě překonat několik zkoušek svého odhodlání, odvahy a houževnatosti. Vedle dnes již klasických zkoušek, jako je holýma rukama skolit vlka, souložit s cikánkou v kupě sena za maringotkou jejího fotra, nosit tak dlouho jedny ponožky, dokud nepůjdou opřít o zeď nebo vyexovat láhev vodky a následně zemřít na otravu alkoholem, je tu také opomíjená zkouška a to přežít hraní si na dětském hřišti. Podle nabyté zkušenosti musím konstatovat, že je to zkouška přežití nejen pro dítě, ale taktéž pro otce.

Jak možná někteří tušíte, dětská hřiště jsou semeništěm zla, úskoků, podrazů a nekonečných soubojů o převahu. Zde nelze očekávat nějaká pravidla. Na dětském hřišti žádná pravidla neplatí. Je to svět plný anarchie, bebíček a plakání.

I na Čeňka jednoho dne došlo. Usoudil jsem, že je dostatečně vyzrálý na tak velký krok, jakým návštěva dětského hřiště bezesporu je.
Po obědě šel spinkat, aby nabral dostatečné množství sil a po desetiminutovém zběsilém spánku již pln energie a optimismu lomcoval s postýlkou, aby v dobré víře s úsměvem ve tváři za válečně laděného křiku dal okolí vědět, že se posral, a tím tedy je připraven na výpravu na dětské hřiště. Po přebalení vyfasoval oblečení a jeho první venkovní botičky.

Čeňkovy první venkovní botičky jsem mu nazouval asi půl hodiny. Nazout botu dítěti, které běhá po bytě, a když je odchytnuto, kouše, není kupodivu nic jednoduchého. Čeněk dával na odiv, že jemu jsou nějaký boty naprosto ukradený a že on by spíš mlátil lžičkou do topení. V tom totiž vidí svůj potenciál. Jakmile se mi podařilo za hlasitých protestů, narvat mu první botu na chodidlo, cítil jsem takový ten hřejivý pocit u srdíčka. Během nandávání druhé boty, mě hřejivý pocit u srdíčka přešel, jelikož si Čeněk tu první botu sundal a blaženě si zatleskal. Asi po čtvrt hodině, kdy já jsem Čeňkovi nazul botu a on si jí zase vyzul a kdy se mi zaskvěly na čele krůpěje potu, jež mi kanuly po naběhnuté žíle, jsem zapřemýšlel, že bych vlastně Čeňka mohl zastlat do postele a jít na hřiště sám. Nakonec se však zadařilo a Čeněk byl obut. I když ze začátku dělal děsné scény, nyní se mu boty zalíbily a zálibně do mě s nimi kopal. Každopádně vše je připraveno a mohlo se vyrazit.

Ač máme dětské hřiště asi padesát metrů za domem, cesta nám trvala skoro hodinu. Čeněk neovládá základní navigační příkazy a na povel: "Čeňku, jdeme támhle" se rozběhne na úplně jinou stranu, popřípadě se posadí na chodník a začne tleskat. Samozřejmě, že bych ho mohl popadnout a na hřiště donést, ale co bych to byl za otce, kdybych svého syna nehonil po trávě a s hrůzou ho nestahoval na poslední chvíli z krajnice silnice, kam se malý sprinter hrdinsky rozeběhl v touze vyzkoušet si skok plavmo pod jedoucí auto.

Sice se nám po chvíli svižné chůze na hřiště, toto hřiště ztrácelo za obzorem, ale to nebylo nic proti dalším překážkám na cestě. Tím nemyslím nic jiného, než důchodkyně s čoklama. Venčící důchodkyně mají totiž hromadu času a taktéž si rády povídají a o to víc, když má člověk s sebou malé dítě. To je přesně to, na co nejsem vůbec, ale vůbec zvědavej. První nás odchytla hned záhy. Čeněk jí přišel děsně roztomilý a byla naprosto ohromena tím, že já jsem s Čeňkem doma, zatímco si Nataša válí šunky v práci. To za jejích časů (Rakousko-Uhersko, nebo Sámova říše, fakt nevím) nebylo zvykem. Posléze začala na Čeňka sahat a následně mi začala vyprávět něco o svém mrtvém manželovi. To je totiž téma, které mě děsně zajímá. Naštěstí Čeněk spadnul na šutr, začal řvát, takže jsem se paní omluvil a šel kluka povzbudit.

Bohužel jsme za chvilku narazili na další pejskařku v letech. Tato byla však jiná. Taková introvertka. Akorát stála, koukala na Čeňka a mávaje rukou říkala pořád dokola: "Udělej pápá, udělej pápá…". Nevím, jestli to říkala Čeňkovi, nebo to říkala sobě, ale asi po pěti minutách, jsem od ní Čeňka odnesl. Smutný na tom je, že ona tam pořád stála, mávala a dělala "pápá" i když už jsme byli dávno pryč.

Když už jsme byli na dohled od hřiště a myslel jsem, že máme vyhráno, vynořila se zpoza rohu stará paní s hnusným jezevčíkem. A zase se vše opakovala. Opět jsem si vyslechl, jak je Čeněk roztomilý a já jak jsem odvážný a jak je to všechno nezvyklé. Následoval nekonečný monolog, kdy jsem pouze přikyvoval, zatímco ten její opelichaný jezevčík kolem mě kroužil a čekal na správný okamžik k útoku. Naštěstí otěže okamžiku převzal Čeněk. Něco zabrblal, zatleskal, přiběhl k čoklovi, chytil ho za ocas a smýkaje s ním o zem zdrhal pryč. Čokl zmateně kňučel, Čeněk utíkal a smál se, baba byla hysterická a já měl dobrý pocit. Doufám, že se tento incident mezi komunitou důchodkyň s čoklama roznese a už nám dají pokoj.

Konečně jsme dorazili na dětské hřiště. Bylo tam plno dětí s matkami (kupodivu žádný otec), takže se může Čeněk zdokonalovat v sociálních dovednostech. Dětská hřiště mají přísnou hierarchii a na úplném vrcholu je samozvaný král hřiště. Samozvaný král hřiště se pozná tak, že má malé plastové hrabičky a důležitě to tam obchází. Ani toto hřiště není výjimkou. Jakmile jsme přišli, ihned si to k nám namířil malý kluk s hrabičkami, aby Čeňka prověřil, jestli je v pořádku. Čeněk nemá tyhle věci ještě tak úplně zajetý, takže nebylo jasný, co se bude dít. Jakmile se k nám malý chlapec dokymácel, Čeněk nevěda nic o žádné hierarchii, vzal klacík a chlapečka sešvihal. Je zcela očividné, že to Čeněk dělal v dobré víře a to jsem se taktéž snažil vysvětlit chlapcově matce, která s řevem přiklusala a vynadala mi do kreténů. Vypadá to, že tady nám pšenka nepokvete.

Jakmile Čeněk vyřídil krále hřiště (ten byl za hlasitého řevu odnesen maminkou domů, kde dostane mlíčko a půjde spinkat), šel se seznamovat s dalšími dětmi. Bylo potřeba si přiznat, že Čeněk nevstoupil na hřiště správnou nohou, ale zároveň nic ještě není ztraceno. Čeněk byl velmi zvídavý a všechno ho zajímalo. Bylo na něm vidět, že se mu tu líbí a má chuť se kamarádit. Chvilku se rozhlížel, načež přispěchal na pískoviště k partě starších dětí, které dělaly bábovičky. Tady si asi vzal Čeněk příliš velké sousto a parta dětí jej mezi sebe nepřijala. Možná to bylo tím, že jim bábovičky soustavně boural a bral jim hračky. Nakonec se parta z pískoviště odebrala s maminkami rovněž pryč s hřiště. Jsme tu teprve pět minut a Čeněk už vyhnal pět dětí. Super skóre.

Když Čeněk skončil s partou z pískoviště, šel šířit radost o dům dál. V rohu hřiště se motal malý chlapec zhruba v Čeňkově věku. Zřejmě začal chodit teprve nedávno, jelikož se přidržoval plotu a pořád padal. A tady to vypadalo na pravé přátelství. Pro sichr jsem Čeňkovi sebral klacík, aby nebyly zase nějaké nepříjemnosti. Kluci stáli asi půl metru od sebe, koukali na sebe a smáli se. První Čeňkův chlapskej pokec. Čeněk pak z ničeho nic k chlapci přispěchal a začal mu sundávat bundičku. Tu jsem zpozorněl. Není úplně zřejmé, jestli Čeněk pochopil, jak to chodí nebo je prostě zmatený. Ač nejsem homofob, vzpomněl jsem si, jak jsem Čeňka nutil nosit přihřáté mikinky s žirafou a nebo, jak jsem mu navlékl růžové punčocháče a napadlo mě, zda taktéž nenesu já ten kousek viny. Bylo potřeba Čeňkovi vysvětlit, že chlapečci se nesvlékají a že se svlékají holčičky.

Čeněk o chlapce záhy ztratil zájem a radši si kleknul a jedl písek. Na druhé straně hřiště jsem zahlédl malou holčičku, což byla ideální příležitost pro Čeňka vylepšit balící techniky. Byla to šance jak hrom, jelikož holčička byla podle vyzývavé růžové bundičky s koníkama koketa a dávačka. Vyndal jsem Čeňkovi z pusy asi kilo písku a dopravil jsem ho k holčičce a držel mu palce. Čeněk se chvilku ostýchal, ale pak šel tvrdě na to. Spadnul na zem a začal se opět ládovat pískem. To jsem ho opět zvednul, napomenul ho a přistrčil blíž k holčičce. Ta, vědoma si pozornosti, jaké jí je věnováno, začala špulit rty a i si lehce ublinkla. Čeněk se k ní přiblížil a dal jí hrst plnou písku. Ta jej s chutí převzala a začala se jím ládovat. Bral jsem to jako takovou romantickou večeři a dětem jsem to přál. Pak se chvilku nic nedělo. Čeněk se na ni koukal a bylo vidět, že si neví rady. Situace volala po mém zásahu. Vzal jsem tedy Čeňka za ruku a holčičku s ní pohladil a udělal "malá". Čeněk chvilku dělal holčičce "malá", pak jí dal facku, a když spadla, házel po ní písek. Tím tedy romantická večeře skončila a další dítě bylo matkou odneseno z Čeňkova dosahu. Začínal jsem se cítit na hřišti nepatřičně. O to víc, že jsem doma zjistil, že jsem měl celou dobu rozepnutý poklopec. Chlap s očividně rozepnutým poklopcem, který se prochází mezi dětmi po dětském hřišti a dělá "malá" malé holčičce je totiž ideálním partnerem pro vaší odpolední rodinnou chvilku.

K dalším dětem jsem Čeňka již nepustil (ono jich už tu beztak moc nezbylo) a tak jsme se radši vrhli na prozkoumání výbavy hřiště. Bez dětí to už Čeňka tolik nebavilo. Byl takový netečný a pouze občas si zobnul trochu toho písku. Z houpacího tygra mi spadnul, takže řval, a když jsem ho dával na klouzačku, aby se sklouznul, tak mi něco prasklo v zádech a bolelo to strašně. Bylo tedy načase odejít. Doma půjde Čeněk rovnou spát, jelikož je už po jídle (snědl asi deset kilo písku). Navíc si do kapes schoval trochu toho písku na večer. Než dojdeme domů, vyjde to akorát, jelikož při cestě ze hřiště si to směrem k nám s úsměvem štráduje zase nějaká stará baba s čoklem a zásobou historek.
 

23 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 fotruv-denik fotruv-denik | 2. března 2014 v 19:08 | Reagovat

Přidej se k fotrovi na fejsbůk a získej víc, než dokážeš ztratit https://www.facebook.com/pages/Den%C3%AD%C4%8Dek-modern%C3%ADho-fotra/567935003271899

2 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 2. března 2014 v 19:41 | Reagovat

Čeněk a pískoviště, to byla zase bomba a Čeněk jako vždy tvrdě boduje:-)

3 AnnieMyasun AnnieMyasun | Web | 2. března 2014 v 19:56 | Reagovat

Bomba!

4 Tata Tulen Tata Tulen | Web | 3. března 2014 v 9:14 | Reagovat

Supr! Pisek zname, bohuzel mame zahradu taky plnou pisku - vlastne, omlouvam se, mame pisek doma a na zahrade past na mamuta...

5 Eva Eva | 3. března 2014 v 17:57 | Reagovat

Historka moc pěkná, jen bych chtěla vidět tatínka, jak by napsal vtipný článek o tom, kterak jezevčík co Čeněk chytil za ocas a smýkaje s ním o zem zdrhal pryč, pes pokousal, nejlépe v obličeji a milý Čeněk skončil v nemocnici. To by zase bulvár zaplnil stránky o chudákovi dítěti, šílejících rodičích a psu, který má zabijení na denním pořádku. Ovšem o nezdodpovědnosti tatínka, nikde ani slovo ....

6 fotruv-denik fotruv-denik | 3. března 2014 v 19:35 | Reagovat

[5]: Není třeba brát to tak vážně

7 Týna Týna | 3. března 2014 v 20:38 | Reagovat

[5]: Blog slouží k pobavení, ne ke zpravodajství. Pokud se Vám humor nelíbí, nikdo Vás nenutí to číst.. ;)

8 Caroline Caroline | 4. března 2014 v 3:40 | Reagovat

Blahopřeji k dalšímu bobříkovi opravdového mužství.

9 jan1nka jan1nka | Web | 4. března 2014 v 8:17 | Reagovat

Není nad se záchvaty smíchu strávený čas nad Čeněčkovými historkami :D u hřiště konečně vidím, co jsme dělali špatně a jak se na to musí :D

10 Matka v práci Matka v práci | 4. března 2014 v 8:38 | Reagovat

Bože můj, "dávačka s růžovým koníkem"... a další... Směju se, až mám slzy v očích. Opět dokonalé, těším se na další, milej Fotře!

11 stehovani-alfa stehovani-alfa | E-mail | Web | 4. března 2014 v 12:56 | Reagovat

Řvu smíchy :D Brečím a ruším spolupracovníky :D Úžasně napsané :)

12 H... H... | 4. března 2014 v 13:22 | Reagovat

To sundávání bundičky... XD
Ale případná příprava na budoucí sundávání bundiček chlapečkům se bude hodit. :)

13 Grammar nazi Grammar nazi | 4. března 2014 v 18:12 | Reagovat

Paní Evo a.k.a. Černá kroniko, až zas příště získáte dojem, že byste měla svůj názor publikovat veřejně, nastudujte prosím nejprve shodu podmětu s přísudkem a vůbec celou větnou skladbu.
Při čtení vašeho příspěvku mi krvácely oči.

14 Fredy Kruger Fredy Kruger | 4. března 2014 v 23:17 | Reagovat

" Když  jsem si s Čeňkem hrál na písečku,
rozbil mi lopatkou bábovičku !

dím : nečiň tak !  vždyť je to sprosté!
tak kaziti  dílo  tu  otce ! "

Nevole v otci dál roste !
(  Vždyť  rozbil mu jí ... snad po sté !! )

" Jak umravním  tohoto neposedu ?
raděj si od něho poposednu !
... zatracený, ten malý smrad !"

Otec  teď  staví z písku hrad ...
... co písku již rukama natlačil !
staví pak zámek a podzámčí,
v podzámčí  náměstí s radnicí ...

Výkřik !  " Kluk rozsed mi zadnicí  ...
... všechno !!"  křičí muž plačící ....

" Má výchovná práce  jest úplně k hownu !!"

" Polepšovnu naň !  polepšovnu !
.. jakous´ jsi  s tím dal práci !!"

( křičejí  o překot starci
sedící  naproti  na lavičce )

" Jdem !"   muž rozhodnut ve chviličce ...
" Vyřešíme  to  ,, hopem ,, !!"

Hoch  kouše,  škrábe  a kope !!

15 Mantys Mantys | 5. března 2014 v 8:50 | Reagovat

opět výborný článek, díky za něj

[5]: pokud jste svůj komentář myslela vážně, nečtěte prosím už žádný jiný článek zde na tomto blogu, mohla byste zjistit mnoho dalších nepěkných věcí...až by se vám z toho mohlo udělat zle a to bychom opravdu neradi!

16 MB MB | 5. března 2014 v 17:41 | Reagovat

Ntw :)

Dobře ty!

17 MB MB | 5. března 2014 v 17:45 | Reagovat

Je čas začít řešit tu knížku kamaráde

Založ ůčet a já přispěju

18 Mára Mára | 6. března 2014 v 13:46 | Reagovat

Vždycky se natlemim :D super ..

19 janula janula | 6. března 2014 v 21:15 | Reagovat

Dnes jsem potkala na hřišti tatínka s chlapečkem, který odpovídal přesně Čeňkovu popisu (kradl nám lopatičky a byl na třech místech během jednoho okamžiku..) nemáte hnědý kočárek?

20 fotruv-denik fotruv-denik | 6. března 2014 v 21:20 | Reagovat

Ne ne. Dneska jsme venku nebyli. Kočárek máme modrý.

21 chipchat chipchat | 7. března 2014 v 17:52 | Reagovat

úžasný :) napiš něco víc o Nataše...

22 SMS půjčka SMS půjčka | Web | 8. března 2014 v 13:26 | Reagovat

paráda, nasmála jsem se :D :D těsím se na další článek :)

23 boreplate boreplate | Web | 10. března 2014 v 14:05 | Reagovat

pěkný, mám novej blog, jsme i na fb- boreplate. koukněte na to pls :D

24 herobrineinfo herobrineinfo | Web | 16. března 2014 v 12:37 | Reagovat

Miesto plné anarchie, "bebíček", a plakania. Pekne napísané.

25 Jan Pavelka Jan Pavelka | E-mail | Web | 19. března 2014 v 17:52 | Reagovat

To je skvělý článek. Dtěská hřiště se skluzavkou a dětskou houpačkou by měla být všude!

26 akubra akubra | 3. dubna 2014 v 21:27 | Reagovat

Mám za sebou šest let na rodivské, takže toho o výchově dětí vím dost, stejně jako o psaní, což mě před tím i v průběhu živilo. Fotrův deník není nic objevného, text trpí obvyklým neduhem grafomanství, neschopnosti přijít s pointou a obas dost křečovitým způsobem humoru - ledacos z toho jsem na pískovišti zažil taky, ale rozhodně ne v jeden den :-)

27 Seemzy Seemzy | 5. dubna 2014 v 11:59 | Reagovat

První, a rozhodně ne poslední článek co jsem přečetla na tomhle blogu. Směju se jak blbá, "pséčkařky" totiž moc dobře znám :))

28 Jaja Jaja | E-mail | 17. dubna 2014 v 17:08 | Reagovat

Akubra : Jste skvělý a dokonalý! A my vám vsichni ohromné gratulujeme!! Ale raději už nečtete, at z toho křečovitého humoru ještě nemáte křečovitý úsměv;-)

29 vr vr | 11. července 2014 v 15:45 | Reagovat

[26]:Vzhledem k tomu, kolik jste zvládl v tak krátkém textu nasekat překlepů, jste se asi moc neuživil, co? (Vlastně... Kdyby jo, nemusel byste být na rodičovské vy). Tak radši mlčte a šoupejte nohama.

Kromě toho už bylo několikrát jasně řečeno, že nejde o přepis děje v reálném čase.

30 Jani Jani | 12. prosince 2014 v 3:18 | Reagovat

"Sice to vypadá že spím, mám zavřené oči, ale uvnitř jsem vzhůru a smutný." tak to je naprosto přesný popis stavu, do kterého jsem se dostala a od porodu se z něho nemohu vymanit.. Fakt nevím, co s tím-neumím spát.

31 andrejka andrejka | E-mail | Web | 10. února 2015 v 9:09 | Reagovat

Hřiště pro malé děti může využívat také vodní prvky. V létě mnoho zaručené zábavy:

http://www.hristerejher.cz/produkty/hry-s-vodou

32 Kilas Kilas | 27. května 2016 v 11:45 | Reagovat

Zorb fotbal, skvělá zábava pro děti:

http://www.happytimes.cz/zorb-fotbal/

33 Onky Onky | 14. června 2016 v 9:15 | Reagovat

Oplocení sportovišť Pilecky:

http://www.pilecky.cz/oploceni-sportovist

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama