Čeněk na plovárně

15. června 2014 v 19:17 |  Fotrův deník
Vzpomínám si, jak mě už od útlého dětství máma pořád tahala na koupaliště. Tam to byla naprostá hrůza. Nějaké ucelenější vzpomínky jsem naštěstí vytěsnil, ale pamatuju si, že na koupališti bylo vždy děsně moc lidí, že člověk neudělal krok, aniž by nezakopnul o zrudlé tělo opalujícího se náruživého koupáče, haldy vos, tukem nasáklé langoše, po nichž jsem se vždy s úspěchem doma večer poblil nebo posral, ale příště jsem si je dal znovu, uřvaný fagani, který stopro čůrali do vody. Dále nesmím zapomínat na znuděnýho plavčíka, kterej za ty tři pětky na hodinu, co mu smrkne provozovatel areálu, pokud se bude někdo topit, tak maximálně odejde a nebo pouze mávne rukou se slovy, že mu říkal, ať neskáká ze stran bazénu do vody a hlavně ve výčtu nesmí chybět vyšisovaný obtloustlý seladon opřený ve skandálně těsných plavkách (popřípadě rovnou ve slipech) svůdně o plot přehlížeje celý areál, jehož viditelná erekce přinášela slunce do všedních dnů všech koupajících. Občas, když se zadařilo, překecal jsem mámu, ať mi koupí jízdu na tobogánu. Uprostřed tobogánu jsem se pokaždé zasekl, jelikož tobogán neměl spád a v některých částech šel pravděpodobně do kopce. Pak jsem si ještě ve skokanským bazénu rozsekl čelo o můstek a nebo vyrazil dech, když jsem upadl na debilních kachličkách, které byly všude, a pak už jsem mohl jít s úpalem domů.

Tak takový vzpomínky mám na koupaliště. Není divu, že jsem se zařekl, že už tam nikdy nepáchnu.

Myslel jsem, že Čeňka nebudu vystavovat útrapám koupaliště, avšak vedra, která přišla z ničeho nic, mi mé plány značně narušila. Ač nerad, jednoho dne jsem se sbalil a vyrazil s Čeňkem na koupaliště. Bylo potřeba toho kluka trochu ochladit, jelikož začal pěnit.

U vchodu jsme si hezky vystáli asi hodinovou frontu, ve který jsem schytal z první žihadlo od vosy do ramene. U pokladny jsem dal kilo za vstup (na dotaz, proč je to tak drahý, mi bylo řečeno, že v tom mám i tři jízdy na tobogánu a hodinu minigolfu a nebo dvacet minut plážového volejbalu zdarma. Já totiž půjdu s ročním dítětem hrát plážový volejbal). U vstupu do areálu mě praštil do nosu smrad spálenýho oleje ze stánku s langoši a již z dálky jsem zahlédl o plot opřeného postaršího od sluníčka sežehlýho pána, jak si se zájmem prohrábnul rozkrok. Je vidět, že je vše v pořádku a na koupališti se za ty roky nic nezměnilo.

S Čeňkem jsme si položili deku hned vedle postarší paní s rádiem, která si strašně chtěla povídat. Čeněk jí přišel roztomilý, protože jí připomněl nějakého jejího vnuka a proto o svém vnukovi pořád vykládala. Na monolog starý ženský o jejím faganovi jsem byl totiž děsně zvědavej. Zvlášť, když Čeněk řval z vedra. Poctivě jsem ho namazal krémem na opalování, který jsem mu na příkaz Nataši přibalil do tašky, přerušil jsem bábu s tím, že ten její vnouček je jistě strašně super, ale že my si jdeme zaplavat a vyrazili jsme do bazénu.

S největším pohrdáním jsme minuli dětské brouzdaliště (Čeněk totiž absolvoval kurz plavání s miminama, takže nějaké brouzdálko je pod jeho úroveň) a vyrazili rovnou do plaveckého bazénu. Tam jsem posadil Čeňka na okraj a coby předvoj jsem skočil do vody, abych vyzkoušel teplotu i hloubku. Předvoj si lokl vody, zmocnila se ho panika a začal se lehce topit. Začal jsem plácat o hladinu a lapat po dechu. Čeněk se s celou situací popral statečně a udělal tátovi pápá. Nakonec jsem se neutopil, ale plavčík nás vyrazil a s tím, že takovýho břídila, co neumí plavat a ještě si k tomu divadlu přivede dítě, ještě nezažil, nás nasměroval na brouzdálko. Tam to prý bude pro nás všechny lepší.

Potupně jsme opustili plavecký bazén a přesunuli se na brouzdaliště. Je pravda, že zde jsem se cítil o trochu jistěji v kramflících. Přeci jen voda po kolena dávala takový ten hřejivý pocit bezpečí. Brouzdaliště je taková forma dětského hřiště. Platí zde stejná pravidla a všechna tato pravidla hodlal Čeněk porušit. Samozřejmostí je krást hračky slabším dětem a tak nějak celkově se chovat, jako by mu to tu patřilo. Když pak Čeněk držel jednomu naivnímu chlapečkovi, který si s ním přišel hrát, hlavu pod vodou a děsná legrace to podle něj byla, plavčík nás vyrazil i z brouzdaliště. Šli jsme tedy zpět na deku.

Tam jsem Čeňka opět namazal opalovacím krémem a zkontroloval telefon. Měl jsem deset zmeškaných hovorů od Nataši. Když jsem jí volal zpět, co se proboha děje, tak se mě zeptala, jestli jsem Čeňka namazal a ať na něj dávám pozor. Ještě, že tu Natašu mám, jinak nevím, co bych dělal. Čeněk mezitím vytáhl z tašky konvičku a razil s ní do přilehlého bazénku, kde si lidé myli nohy. Tam nabíral vodu do konvičky a zaléval květiny. Byl potom velmi šťastný. Náhoda tomu chtěla (možná spíš kombinace nevyspání a sluníčka), že jsem se lehce zasnil. Když jsem se probral, načapal jsem, jak Čeněk zalévá konvičkou na dece ležící bábu i s jejím rádiem. Ta v tu ránu zapomněla, jak jí Čeněk připomíná vnoučka a dožadovala se, abych jí to rádio zaplatil. Abych předešel nedorozumění, vzal jsem Čeňka a šli jsme se utábořit jinde, zanechaje hartusící bábu daleko za mnou. Všude bylo děsně narváno, takže jsme to zapíchli až skoro na kraji areálu u velkého keře. K vodě jsme to měli dál, než z domu na koupaliště, ale zase tady bylo míň lidí, které by Čeněk mohl zalít konvičkou.

Zatímco jsem čekal, až na nás plavčík zapomene, abychom se mohli vrátit někdy do bazénu, šli jsme s Čeňkem na průzkum. Ještě jsem Čeňka namazal krémem, vysvlékl ho z plavek a nechal nahatýho a šlo se.

Po chvíli svižné chůze jsme narazili na maringotku, ve které byly různý automaty a taky taková ta mašinka, jak do ní hodíte mince a můžete si zkusit vytáhnout plyšáka. V herně bylo docela narváno, ale kupodivu u plyšákomatu nikdo nebyl. Inu, řekl jsem si, že budu takovej ten typ táty hrdina-kamarád, kterej kluka potěší, rozhodl jsem se, že tu desetikorunu do toho automatu hodím a Čeňkovi nějakýho toho plyšáku vytáhnu. Jakmile jsem do toho stroje naházel dvě stovky a plyšák stále v nedohlednu, byl nejvyšší čas přestat. Čeněk během mého marného boje s nevýherním automatem bezcílně chodil do kolečka a rozmachoval ručičkama. Něco i žvatlal. Kdyby uměl mluvit, tak by mi určitě řekl, že ho to tu nebaví. Najednou přestal žvatlat, a abych použil hantýrky moderních maminek, vykakuškoval se přímo doprostřed herny. Jakmile hodil na podlahu bobana, byl nejvyšší čas prostory herny diskrétně opustit a vrátit se na deku.

Cestou zpět jsme to vzali přes brouzdálko, protože se vyměnili plavčíci a tento nás neznal. Tentokrát jsem se snažil Čeňka držet co nejdál od ostatních dětí, aby někoho neutopil. Čeněk si jen tak cákal vodou a snažil se nenamočit se do nějakého problému. Zatímco byl zaujat náročným cákáním vody, přicupitala k brouzdálku nahatá holčička s oblečenou maminkou. Holčička projevila o Čeňka zájem. Proto jsem ho vytáhl z bazénku a postavil před holčičku. On byl nahatý, ona byla nahatá, tak co by chtěl víc. Navíc to byla očividně koketa, jelikož předvedla Čeňkovi svůdně vařila myšička kašičku (není to žádná zvrácenost. Je to regulérní vařila myšička kašičku). S Čeňkem to však vůbec nic nedělalo. Znuděně se na ní podíval a šel si zase po svých do brouzdálka, kde hodlal v cákání vodou navázat, kde přestal. Co to s tím klukem je? S Natašou jsme v tomto ohledu velmi liberální a rozhodli jsme se, že ho do heterosexuality nebudeme tlačit.

Po fiasku s holčičkou, která by si evidentně dala říct, jsme se vrátili na deku. Ten den očividně ta erotika ve vzduchu byla, jelikož se za keřem utábořil mladý pár a jejich vzájemné vášnivé dotyky svědčily o tom, že se k něčemu schyluje. Čeněk se rozhodl, že takhle teda ne, a vydal se za párem dělat kazišuka, poněvadž to on umí, to zná z domu. Slečna byla z Čeňka nadšená a hned na něj začala žvatlat. Její amant zas tak vodvařenej nebyl. Zakysle seděl a na Čeňka se tvářil nevraživě. Když jsem si pro kluka přišel a odnesl ho, mladík na mě hodil děsně vyčítavý pohled, jakože, proč mu tohle dělám, že takhle si dneska neštrejchne. Když jsme se vrátili na deku, tak jsem zaslechl zpoza keře rozhovor, kdy slečna začala básnit o dětech a kolik, že jich budou spolu mít. Mladík během monologu slečny občas zaúpěl. Tímto bych se chtěl tomu mladíkovi omluvit.

A jelikož se Čeněk vydělal na vedlejší deku cizím lidem (nevím, kde se toho tolik v tom malém tělíčku bere), mohli jsme balit a spokojeně s dobrým pocitem jít domů. Tak jsme si to zkusili a zase někdy. Večer doma potom Čeněk zrudnul, takže vypadal jako malé rudé selátko. Celou dobu jsem ho totiž mazal místo opalovacího krému krémem proti striím, který jsem omylem přibalil. Tím pádem byl Čeněk spálený a řval. Nataša mi za trest odmítla uvařit večeři, tedy akce koupaliště slavila úspěch na všech frontách.
 

22 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 fotruv-denik fotruv-denik | 15. června 2014 v 19:20 | Reagovat

Přidej se k fotrovi do party na fejsbůku a vyhraj volňásky na koupálko. (Ty si vyhraj kde chceš, na fejsbůku ti nic nedám, ale ty vstupenky ti přeju) https://www.facebook.com/pages/Den%C3%AD%C4%8Dek-modern%C3%ADho-fotra/567935003271899?ref_type=bookmark

2 MB MB | 15. června 2014 v 21:06 | Reagovat

Ty jsi démon wolle :)))

3 Aia Aia | 15. června 2014 v 22:00 | Reagovat

Malé rudé selátko to dorazilo :D

4 Reja Reja | 15. června 2014 v 22:46 | Reagovat

V jednom z minulých článků bylo, že má Čeněk strie, takže zas tak mimo fotr nebyl :)

5 Veronika Veronika | E-mail | 15. června 2014 v 23:58 | Reagovat

Nema strie, ale celulitidu:-) Opet jsem se pobavila. Kazisuka nam dite dela taky, akorat ted v sesti letech uz to patricne komentuje.

6 Paja Paja | 16. června 2014 v 8:26 | Reagovat

No když ti do ložnice v nejlepším vleze 15 letá dcera, je to ještě zajímavější.

7 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 17. června 2014 v 13:24 | Reagovat

Opět se zadařilo.

8 Jana Jana | 17. června 2014 v 19:29 | Reagovat

Zase jste nezklamal :-D

9 Hannah Hannah | Web | 18. června 2014 v 11:52 | Reagovat

Brečím smíchy jako u všech článků :D

10 necroparanoia necroparanoia | E-mail | Web | 18. června 2014 v 18:04 | Reagovat

Dělat kazišuka se mu teda povedlo :D

11 MB MB | 23. června 2014 v 14:46 | Reagovat

Další dil bude později ...fotra jeblo.

Je mimo ohrožení života ale zatím se neví jak bude poškozen

12 katt-chan katt-chan | E-mail | Web | 23. února 2015 v 11:53 | Reagovat

zase si tady ctu :D boze ten kluk umi uz vse co potrebuje :D mam chvilku klidu ale hned jdu varit aspon jsem se zasmala pozdeji prectu dalsi clanek uz se pomalu dostavam k novejsim clanku :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama