Od teď dělám fotra zadarmo

1. března 2015 v 16:58 |  Fotrův deník
No a je to tu. Konečně. Čekal jsem na to dlouho, velmi dlouho, a ono to nakonec opravdu dorazilo. Přišel ten kýžený den, kdy mi přestal stát cálovat za mou dřinu na rodičovské dovolené. Ačkoliv Čeněk půjde do školky až za rok (pokud tedy nepokouše přijímací komisi a nebudeme ho muset přemístit do útulku, kde ho šetrně a humánně uspí), rozložil jsem si vyplácení své rodičovské renty na dva roky. Vzpomínám si, jak jsem tehdá přemýšlel, zda si rentu nenechám raději vyplácet po tři roky, jelikož ten jeden rok bude plonkový, avšak nechal jsem se zlákat tím pozlátkem mohutného bohatství a šel tou klasickou cestou "on to ten chudák za dva roky nějak vyřeší, teď se tím nebudu zabývat". No a teď to ten chudák (já) má.

Svým způsobem je to dobře, protože jsem se přesunul z toho nechutně pokryteckého, snobského a hlavně komerčního směru rodičovství do příjemného udergroundu, kdy to nedělám pro peníze, ale z čiré radosti a potěšení. Od teď je to totiž mým koníčkem. Volnočasovou aktivitou.

Aby mi Čeněk zpříjemnil můj koníček a přichystal snadnější vstup do posledního roku, než ho odvezu do školky a pak ho už nikdy nevyzvednu, naučil se slovíčko "sám". On toho ten kluk sice moc nenamluví a celkově to není ten typ dítěte, které by se rozvíjelo a učilo se novým věcem, ale tohle slovíčko si nemohl nechat ujít se naučit.

Je jisté, že Čeněk s příchodem nového slova získal i ztracenou sebedůvěru v sebe sama a začal si věřit natolik, že hodlá dělat všechno sám. Ale úplně všechno. Tato jeho nová stránka samostatného člena domácnosti mi život příliš neulehčuje a vzhledem k tomu, že Čeněk je malý budižkničemu s volšovýma rukama, citelně zasahuje i do domácí ekonomiky v tom směru, že ničí více věcí, než dříve.

Když už nic, je to velký nápor na mou psychiku a trpělivost. Už jsem byl zvyklý, že kdykoliv někam jdeme, buď přijdeme pozdě a nebo nepřijdeme vůbec, jelikož mladý pán odtušil, že jsem toho dne málo zdrásaný na duši i na těle, proto například ztratil klíče od auta, dostal amok ve svém látkovém domečku v pokojíčku a nebo jsem třeba začal krvácet z nosu nebo podobně. Nyní v období "sám" je to všechno ještě vyšperkováno nekonečným protahováním.

Modelový příklad: Jdeme na nákup. Oznámím tuto skutečnost Čeňkovi. Ten zprvu nesouhlasí a nabídne do diskuze svou variantu řešení problému a řekne rázně "NE". Tím diskuse končí a na mě je, abych se podle toho zařídil. Nicméně mám zde možnost jeho rozhodnutí změnit. Stačí mi použít lež. Nemám problém svému dítěti lhát. Za prvé díky lži se například jednou za čas dostanu na denní světlo, takže neztratím veškerý pigment a nesplynu s bílou zdí a za druhé zalhat dvouletému dítěti je velmi jednoduché. Kdyby to bylo složité, tak to nedělám, jelikož jsem líný a unavený.

Takže teda mu zalžu, že jdeme ven a venku bude Hurvínek (poslední dobou frčíme na Hurvínkovi). Tím pádem Čeněk mění názor a můžeme jít ven. Ono to ale není jen tak, jít ven. To se musí všechno nachystat, připravit a předzásobit. V první řadě je třeba vzít si s sebou pití. Čeněk přinese svou lahvičku, přijde s ní ke mně, natáhne ruce a začne křičet: "sám, sám, sám". To znamená, že si sám lahvičku umyje jarem, vypláchne, naleje do ní šťávu s vodou a pak si jí sám zavře a dá do tašky. Tak by to bylo v ideálním světě. V tom reálném světě je to tak, že Čeněk se nejdřív asi deset minut snaží lahvičku otevřít, což samozřejmě nedokáže, protože na to prostě nemá (to on si nepřizná). Po deseti minutách lahvičku vztekle zahodí a oznámí, že "pá ne", tedy že nikam nejdem.

Potom vezmu lahvičku, otevřu jí a nechám někde, aby jí Čeněk našel (kdybych jí otevřel před ním, tak bych ho tím neuvěřitelně pokořil a ven bychom už nešli nikdy). Čeněk během jedné ze svých obchůzek bytem, kdy hledá, co by zničil a nebo ztratil, tuto otevřenou lahvičku najde, začne vřeštět blahem a běží za mnou s tím, že dělá ramena, jak jí otevřel a jakej to je pašák.

Pak může začít druhé kolo. Vezmu ho nad kuchyňskou linku, kdy do lahvičky naleje jar (když nedávám pozor, tak ten jar i vypije a potom bublá), pak do lahvičky hodí houbičku, jakože tím jí umyl, naleje do ní šťávu (plus samozřejmě naleje šťávu na zem, na mě a někdy, když je rozjetej, tak i na strop), pak to zaleje vodou z kohoutku, přiklopí šroubovací víčko a má pití na půl dne. Voda se šťávou, jarem a houbičkou na mytí nádobí sice může vypadat jako z pod pera gurmánského experimentátora Ládi Hrušky, ale zatím jí mladej nikdy neochutnal, jelikož, když se nedívá, vyleju ten utrejch a udělám mu šťávu sám.

No a pak samozřejmě se musí sám obléknout, což znamená, že se půl hodiny snaží provlíknout hlavou nohavicí tepláků, sám obout, sám zabalit jídlo (jde do lednice, vyndá z ní máslo a toto hodí do tašky. Šťáva s jarem a máslo jsou ideální na zdravý vývoj dítěte) a pak hlavně při odchodu musí sám zamknout. To je průměrně tak na hodinu, kdy ho navíc musím držet, aby na zámek dosáhl. To je asi nejhorší. Na chodbě v zimní bundě a čepici třímajíc patnáctikilové závaží, které s sebou háže a vzteká se ve snaze zamknout, často zbrocen potem ztrácím nervy a zplna hrdla si zařvu: "Tak ale doprdele už jsi tam ten správnej klíč měl zastrčenej, tak proč jsi ho vyndal a cpeš do zámku žeton na košík?"

Potom si ještě musí sám přivolat výtah, sám zmáčknout všechny tlačítka ve výtahu a to včetně zvonku no a pak jsme konečně venku a můžeme jít na nákup. Venku sice Čeněk slibovaného Hurvínka nenachází, takže se cítí podveden, proto je mrzutý, ale to je mi tak nějak jedno. Hlavně, že zase vidím denní světlo.
 

26 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Elchar Elchar | 1. března 2015 v 17:11 | Reagovat

Hurvínek mezitím odešel, přestalo ho bavit stát venku jak pako.

2 Petra Petra | 1. března 2015 v 17:13 | Reagovat

Nechci rejpat Fotře, předpokládám, že to možná napsal SÁM Čeněk, ale máš v textu hrubku, ve třetím řádku: ve slově "komisy" má být na konci "i". ;-)

3 katt-chan katt-chan | E-mail | Web | 1. března 2015 v 17:20 | Reagovat

to mate teda tezky :) nenapsala bych to lepe :D i kdyz tohle je trochu mimo moje psaci dovednosti .D

4 fotruv-denik fotruv-denik | 1. března 2015 v 17:25 | Reagovat

[2]: super. Opraveno. Můžete hlásit další hrubky.

5 Andrea Andrea | 1. března 2015 v 17:51 | Reagovat

Anebo psat vzdy dohromady :)

6 L. L. | 1. března 2015 v 22:08 | Reagovat

Super počtení na večer, moc díky! Jenom ten přechodník nemá být "třímajíc", ale "třímaje" :)

7 skretakovi7 skretakovi7 | 1. března 2015 v 22:18 | Reagovat

"Tím diskuze končí a na MNĚ je" - další chybka ;-)

8 janule janule | 1. března 2015 v 22:18 | Reagovat

Tak dneska to byla naprostá pecka!!! :)

9 userka userka | E-mail | Web | 1. března 2015 v 22:57 | Reagovat

Nataša asi maká jako fretka, že vás uživí, ne? Spotřeba syntetického písku je ve vaší domácnosti v extrémních hodnotách!

10 Merlith Merlith | E-mail | 2. března 2015 v 8:36 | Reagovat

Čeněk už pochopil, že aby postoupil na další level vývojového stádia, musí na sobě začít makat. A co je lepší než metoda "pokus/omyl" založena na principu "chybami se člověk učí" s tím, že vlastní zkušenost nenahradí ani stádo rodinných příslušníků v roli sluhů a poskoků :-)

11 necroparanoia necroparanoia | E-mail | Web | 2. března 2015 v 8:39 | Reagovat

Někde se nosí dříví do lesa, vy nosíte máslo do obchodu :D

12 Jirka Jirka | 2. března 2015 v 11:32 | Reagovat

Tak mě napadá jestli nechystáte výlet do Norska. Mají hezké fjordy a Čeněk by se tam měl asi taky dobře...

13 Kitty Kitty | E-mail | Web | 3. března 2015 v 14:41 | Reagovat

Zase po čase jsem klikla na tvůj blog (mám ho přivěšenej na liště monitoru) a vidím mohutnou ztrátu času. Budu se muset vrátit asi 100 článků zpět - ale čtení tvýho blogu nepokládám za ztrátu času. Někdy je to léčba smíchem, někdy si oddychnu, že v tom nejsu já sama. Pokračuj - a hlavně pamatuj: Čeněk vyroste a přestane "sám!!!!!" ;-)

14 Anež Anež | E-mail | Web | 4. března 2015 v 15:01 | Reagovat

Ach, akurát dnes vypĺňam formulár a delím si svoju materskú  medzi komerciu a underground. Veľmi dobre som sa pobavila, neviem sa už dočkať našich dobrodružstiev :)

15 Anež Anež | E-mail | Web | 4. března 2015 v 15:01 | Reagovat

Ach, akurát dnes vypĺňam formulár a delím si svoju materskú  medzi komerciu a underground. Veľmi dobre som sa pobavila, neviem sa už dočkať našich dobrodružstiev :)

16 mjjcreateproduction mjjcreateproduction | 5. března 2015 v 14:19 | Reagovat

Zabloudila jsem sem náhodou, ale musím říct - super článek, skutečně jsem se bavila (ačkoli to nepochybně nemělo vyznít komicky, ale tragicky). Opravdu skvělé :-)

17 k-hanka k-hanka | E-mail | 5. března 2015 v 20:31 | Reagovat

Našla jsem fotra jen před nedávnem - snad nikdy jsem se takhle nepobavila, směju se nahlas, úžasné. A přitom trefné,výstižné. Autore, jsi dobrý.

18 llenci llenci | 5. března 2015 v 22:57 | Reagovat

Úžasně napsáno. Právě jsem dostala takový záchvat smíchu, jako už dlouho ne :-DD U nás to probíhá dost podobně, jen máme doma takové šikovné prcky dva. Až zase s nima budu při odchodu z domu válčit, určitě si na vás vzpomenu. Přeju hodně sil a pevné nervy ;-)

19 Eliana Eliana | 6. března 2015 v 11:48 | Reagovat

Lahodně se tento blog konzumuje! :-)
Nadhledu není nikdy dost:-)!

20 Amelie Amelie | Web | 6. března 2015 v 15:30 | Reagovat

Tak to já bych venku za tašky vyndala plyšového Hurvínka a dělala s ním nějaké šaškárny. My jsme takhle chodili ven s oslíkem nebo s čuníkem (plyšovým samozřejmě).

21 farma-ovce farma-ovce | E-mail | Web | 6. března 2015 v 20:21 | Reagovat

Zajímavý blog koukni na ten můj-http://farma-ovce.blog.cz/

22 fotruv-denik fotruv-denik | 6. března 2015 v 22:20 | Reagovat

[21]:no parada hele :-). asi to nebyl ucel,ale nasmal jsem se.

23 Yvule Yvule | E-mail | 7. března 2015 v 9:26 | Reagovat

Diky za dalsi supr pobaveni. Jen nemuzu cist pri krmeni mimina, pac hyhnajici se matka neni zrovna idealni zdroj stravy.

24 mitkin51 mitkin51 | E-mail | 7. března 2015 v 16:42 | Reagovat

při čtení vzpomínám na svá mladá léta a musím se smát.

25 pajjinna pajjinna | E-mail | 13. března 2015 v 22:17 | Reagovat

[2]:Petro, "komiksy" podle vzoru - hrady..takže "y" je správně...

26 Na ty hrubky se vykasli... Na ty hrubky se vykasli... | 23. března 2015 v 10:14 | Reagovat

Boze to je vtipne! Diky

27 mam mam | 26. března 2015 v 10:50 | Reagovat

Tu scénu s odemykáním (zamykáním) důvěrně známe. Včetně nepříčetného řevu :-) :-)
Píšeš výborně, díky!

28 Petra J. Petra J. | 26. března 2015 v 14:18 | Reagovat

Naprosto dokonale popsané! Mnoho situací také zažíváme. Dětičky jsou opravdu perpetum mobile. Ale vy jste skutečně mistr humoru! Těším se na knížku!!!

29 jana jana | 26. března 2015 v 15:12 | Reagovat

Super...po shlédnutí Show Jana Krause jsem si vás musela najít:-)...i odbyt knihy se vám určitě zvýší:-))-máte super sloh a "zážitky":-D

30 jana jana | 26. března 2015 v 15:14 | Reagovat

[25]: - komisi -né komiksy:-)) "ta komise"

31 hana hana | 27. března 2015 v 1:32 | Reagovat

To je přesný, obchází byt a hledá co by rozbil...:-)

32 Hanka Hanka | E-mail | 29. března 2015 v 17:44 | Reagovat

Na doporučení jsem se začetla do vašeho blogu a hned první článek mě zcela rozbil.  Prožívám se synem totéž a asi bych se tmu zpětně takhle nikdy nezasmála. Díky.

33 Emdzej Emdzej | 3. dubna 2015 v 23:24 | Reagovat

Čeněk hledá, co by rozbil nebo ZTRATIL... to je naprosto přesný..a to  mě rozbilo moc... chechtám se tu jak kjetén a bojim se, že vzbudim svýho čeňka...

34 beeb beeb | Web | 14. dubna 2015 v 17:12 | Reagovat

No tie dobrodrúžstvá :-D tiez mame prcka ešte že od nej chodím do školy :-D aj keď je to len ségra :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama