Když dítě začne mluvit

4. května 2016 v 11:22 |  Fotrův deník
Jelikož a protože Čeněk již nějakou tu dobu mluví, tak se mi podařilo nastřádat několik jeho zajímavých postřehů, které by neměly deníčku chybět.

Začneme tedy něčím dojemným:
Ráno, když šla Nataša do práce se Čeněk zatvářil smutně.
Čeněk: "Mamko, kam jdeš?"
Nataša: "Do práce"
Čeněk: "Já nechci, abys šla do práce"
Nataša: "Já musím. Musím vydělat penízky"
Čeněk se chvilku zamyslel. Následně zaběhnul do pokojíčku, něco tam štrachal, přiběhl s dětskou pokladničkou ze které vyndal dětské peníze a praví: "Mami, tady máš peníze. Už nikam nemusíš"
Tak jsme zamáčkli slzičku, jak to bylo celé dojemné a milé. Nataša roztřeseným hlasem povídá:"Jé ty jsi hodný. Ale já stejně musím jít"
Čeněk se opět zamyslel a říká: "Tak táta půjde do práce"
Tím okamžikem šlo veškeré mé dojetí do prdele.

Pokračujeme již méně dojemně:
Jedna z milionu otázek: "Taťko, proč mě pořád vozíš do školky? Já chci být doma." Samozřejmě, že se naskýtala odpověď, že ho tam vozím, abych měl od něho pokoj, ale jako příkladný rodič jsem na to šel jinak: "Protože tam musíš chodit. Na to je zákon. Jinak bych šel do vězení"
Odpověď: "No tak půjdeš do vězení a já budu doma s mamkou"

No a je to vyřešený a můžeme jet dál:
V rámci výkonu rodičovství člověk zažívá situace, které jsou veselé, smutné, psychicky náročné, legrační, běžné a nebo nudné. No a pak občas, sem tam, zažije člověk situace, které jsou prostě divné.
Jako tehdá. To jsem se zrovna sprchoval, když Čeněk vlítnul do koupelny se svým malým stoupátkem, které má na čištění zubů, aby dosáhl na umyvadlo, stoupátko si našteloval před sprchu, usadil se a začal mě pozorovat, jak se sprchuju. "Taťko, já se budu koukat jo?"

Mno, jako, že bych z toho byl odvázaný, to zase ne. Publikum při sprchování nevyhledávám a přítomnost nezletilého u mé očisty se mi zdála na hraně. Každopádně jsem mu to odsouhlasil a pokračoval ve sprchování.
Mladej mě chvilku významně pozoroval, načež prohlásil: "Taťko, tvůj pinďa je moc moc krásnej"

Tak nevím. Samozřejmě tleskám jeho upřímnosti, že se nebál říct věci, tak jak jsou. Po třiceti letech mi konečně někdo pochválil pinďu. Blbý ale je, že to bylo malé dítě. Tato situace byla jednoznačně divná.

Jsou souboje, které zřejmě nikdy nevyhraju:
Čeněk: "Taťko, můžu sahat na zásuvky?"
Já: "He, co? Proč? Ne, nemůžeš. Jseš malej"
Čeněk: "Ale ty můžeš sahat na zásuvky"
Já: "Já můžu, protože jsem velkej"
Čeněk: "Já jsem velkej?"
Já: "Ne, ty jsi malej"
Pak byl chvilku klid. Po nějaké době za mnou mladej přišel s další zajímavou žádostí
Čeněk: "Taťko, můžu se schovat do komody?"
Já: "Co? Proč? Ne, nemůžeš. Nevejdeš se tam"
Čeněk: "A proč?"
Já: "Protože jsi moc velkej"
Čeněk: "Já už jsem velkej? Takže můžu sahat na zásuvky"
Já: "No, ehm, takhle, no. Nemůžeš. Jsi malej"
Čeněk: "Ale vždyť ty jsi říkal, že jsem velkej"
Já: "To jsem si dělal srandu. Jsi malej. Nemůžeš sahat na zásuvky"
Čeněk: "Tak když jsem malej, tak se můžu schovat do komody"
Já: "Tam se nevejdeš. Už jsem ti to říkal"
Čeněk: "A proč?"
Já: "Protože jsi moc velkej"
Čeněk: "Takže už můžu sahat na zásuvky?"
Tento argumentační boj jsem očividně nemohl vyhrát. Byl jsem tak rozhozenej a zahnanej do kouta, že jsem v celým bytě vyhodil pojistky a nechal mladýho sahat na zásuvky. Ten kluk se neztratí. Budu muset zase koupit krytky na zásuvky a nebo zásuvky rovnou zrušit. A nebo zruším dítě. Uvidíme.

No a pokračujeme v krasojízdě:
Čeněk si hrál s kostkama. Chvilku si stavěl věž, načež usoudil, že věž není podle jeho představ, tak do ní kopnul, vzal jednu kostku a hodil ji do zdi.
Já: "Takže mladíku. Kostkama se nehází. To hodný děti nedělaj. Ještě jednou a dostaneš na zadek.
Čeněk nahodil pohrdavý výraz, otočil se ke mně zády a povídá: "Nemluv na mě. Já se koukám z okna"
Tak a je to tady. Puberta.
 

30 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 ossuary ossuary | 4. května 2016 v 15:29 | Reagovat

nóó...mít pochválenýho "piňdu" od malého dítěte......bomba :-) :-) :-)

2 Petr Konečný Petr Konečný | E-mail | Web | 5. května 2016 v 8:05 | Reagovat

Nejsi v tom sam! :)

3 Madla Madla | Web | 5. května 2016 v 12:53 | Reagovat

Jojo, člověk se snaží rok až dva, aby se dítě naučilo chodit a mluvit a pak by byl nejradši, kdyby sedělo a tiše si hrálo :-) Hláška s pinďou mě rozsekala, mě takhle nedávno starší syn (6 let) pochválil prsa...

4 Míša Míša | 5. května 2016 v 16:59 | Reagovat

U nás to samé..až na to, že syn - 2,5 roku obdivuje tatínkova pindíka, protože je velký :-D A tatínek se tetelí, že mu to konenčně někdo řekl :-D

5 Mata nui Mata nui | Web | 7. května 2016 v 10:17 | Reagovat

U těch hystorek jsem se fakt nasmál :D, rozhodně si jednou pořídím dítě, chtěl jsem ho vždy, ale po tom co jsem přečetl, tak si ho pořídím.... Až na to budu mít věk ono  v 17 to neni dobrej nápad :(

6 Lůca Lůca | E-mail | 9. května 2016 v 9:59 | Reagovat

Ahoj! Máš chvilku? Podívej na blog mojí kamarádky, která začíná psát povídky :) neboj se i okomentovat ;-) http://pocketbook-of-dreamer.blog.cz/

7 K. K. | Web | 15. května 2016 v 11:43 | Reagovat

Ahooj, mám nový blog o Hilary Duff a rádaa bych, kdyby ses na něj mrkla a třeba se zapojila do ankety, diskuze atp. :) moc se omlouvám za reklamu, ale nějak začít musím :/ jinak zajímavý článek!

8 Jana Jana | Web | 25. května 2016 v 11:20 | Reagovat

:-) Taková pochvala určitě potěší :-) Když dítě neumí mluvit, už už chceme aby mluvilo a jak začně, tak rádi vzpomínáme na časy, kdy ještě mluvit neumělo.

9 Pavel Gunter Pavel Gunter | 31. května 2016 v 21:55 | Reagovat

Co kdybyste za každou reklamu, kterou jste přečetli nebo viděli, dostali zaplaceno? Jen za registraci dostanete 100Kč a to pouze použitím tohoto odkazu. http://www.ermail.cz/link/X7Y7VXaca7Tjc7JAACm7Naa7YCYlNNTX

10 Kolečko salámu Kolečko salámu | 5. června 2016 v 23:02 | Reagovat

Články s nadsázkou a humorem vždycky pobaví. Celkově humorná literatura s patřičnou dávkou ironie je moje srdcovka. A tento článek to jasně dokazuje. Není nad to se večer zasmát nad takovým článkem.

11 Tereza Tereza | 20. června 2016 v 10:36 | Reagovat

"Nemluv na mě. Já se koukám z okna"...cha, cha, to brzy:)

12 skylar skylar | 11. října 2016 v 13:15 | Reagovat

Aké to bolo krásne, keď dcérka po prvý krát zabrblala: Mamama... o pár mesiacov každá veta začínala trojitým "mami": mami, mami, mami! Toto! Mami, mami, mami! Pozri! Mami, mami, mami: AHA!!!! Až ma to raz večer pred spaním dožralo: mami, cikať, mami, kakať, mami, som hladná, mami, som smädná... Zrevem z kuchyne do detskej izby: Ešte raz budem dnes z tejto izby počuť slovo mami, tak ťa vyplatím, že si na zadok nesadneš!
Nasledovalo desať sekúnd požehnaného ticha a nato sa ozvalo váhavé: "Pani Nováková, ja chcem rozprávku..." :-)))

13 cialis cialis | E-mail | Web | 27. října 2016 v 12:07 | Reagovat

Hello!

14 jsemmaamasmozkem jsemmaamasmozkem | Web | 9. února 2017 v 16:51 | Reagovat

A náš syn jednou povídá mojí mamce: "Babi, já jsem včera viděl taťku ve vaně a on má strašně velkýho a chlupatýho pinďoura!"

15 Viaggop Viaggop | E-mail | Web | 26. dubna 2017 v 20:21 | Reagovat

100mg viagra cost in canada

      <a href=http://buyviagraonlinezrx.com/>viagra online</a>

    <a href="http://buyviagraonlinezrx.com/">cheap viagra</a>

    viagra pfizer compr

16 Gavrilagop Gavrilagop | E-mail | Web | 3. května 2017 v 18:20 | Reagovat

cialis professional to buy

      http://canadacialisnvz.com/ - cialis online

    <a href="http://canadacialisnvz.com/">tadalafil</a>

    cialis angioplastie

17 Valerygop Valerygop | E-mail | Web | 20. května 2017 v 1:35 | Reagovat

cialis un paris vendre

      <a href=http://cialisonlinexbm.com/>generic cialis</a>

    <a href="http://cialisonlinexbm.com/">buy cialis</a>

    cialis para se us

18 Valogop Valogop | E-mail | Web | 10. července 2017 v 21:18 | Reagovat

quick fast money

      http://bestsololoan.com/ - faxless payday advance

    <a href="http://bestsololoan.com/">payday advance loan</a>

    payday loans red bluff ca

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama